Česko nemusí mít dostatek kvalifikovaných pracovníků pro Průmysl 4.0.
S nástupem
Průmyslu 4.0 bude v Česku i přes větší automatizaci stále potřeba velké
množství kvalifikovaných pracovníků. Průmyslové firmy už nyní upozorňují na
jejich nedostatek, který by v budoucnu mohl být kritický. Volají proto po
reformách vzdělávacího systému. Nutnost změn zdůrazňují i jednotlivá
ministerstva, podle školských expertů však Česko zatím nepodniká žádná
praktická opatření a ztrácí drahocenný čas.
České průmyslové firmy
dlouhodobě trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Ačkoliv se je často
snaží nahradit automatizovanými stroji, nejedná se ve spoustě případů o konečné
řešení. Větší modernizace s sebou totiž nese také vznik nových pracovních
míst. Podobně by tomu mělo být i v budoucnu s příchodem takzvané
čtvrté průmyslové revoluce. Podle ředitele Českého institutu informatiky a
robotiky Českého vysokého učení technického Vladimíra Maříka budou
v následujících letech s rostoucí automatizací a digitalizací českého
průmyslu vznikat nová pracovní místa spojená s novými modely výrobních
procesů a s jejich propojováním s energetickými či dopravními
systémy. „Tyto nové profese budou
vyžadovat buď vyšší vzdělání, zaškolení, či přeškolení,“ doplnil Mařík.
Pro tuzemské průmyslové firmy
to však do budoucna může znamenat problém. „Když
se podíváme na množství kvalifikovaných lidí v České republice, vážně se
obávám, jestli budeme schopni obsadit nové pozice, které Průmysl 4.0 vytvoří,“
řekl Leoš Dvořák, ředitel pro digitalizaci společnosti Siemens ČR. Jeho obavy
potvrzuje školský expert Bohumil Kartous ze společnosti EDUin. „Česka se nástup Průmyslu 4.0 dotkne
významněji než jiných evropských zemí. Analýza OECD Employment Outlook 2017
obsahuje předpověď, která vidí právě naši zemi jako jeden z nejvíce
ohrožených pracovních trhů Evropy, pokud jde o vliv automatizace,“ řekl
Kartous. Podle této predikce dojde během následujících 15 let k zániku či
významné proměně 45 % pracovních míst v ČR. „Je to způsobeno zejména strukturou a zaměřením současné ekonomiky, z velké
části postavené na produkci bez přidané hodnoty, na subdodávkách do Německa a
dalších zemí EU. Jde o výrobu a s ní spojená pracovní místa, jež budou buď
zcela nahrazena roboty či algoritmy, nebo se změní kvalifikační předpoklady pro
jejich výkon,“ doplnil Kartous.
Podle zástupců průmyslových
firem by tuto hrozbu vyřešily změny ve vzdělávacím systému. „Školství je v dnešní době bohužel
směřováno hlavně k ekonomickému a humanitnímu vzdělání. Naopak techniků
všeobecně ubývá. Hlavní změnou by měla být motivace studentů k nauce
matematiky, fyziky a informatiky, které jsou klíčem pro zajištění
kvalifikovaných pozic pro nově vzniklé budoucí profese,“ řekl Jiří Prášil,
výkonný ředitel koncernu ZKL, jenž se zabývá výrobou kuličkových ložisek. Zároveň
uvedl, že se proměny na trhu práce snaží alespoň částečně řešit vlastní
iniciativou. „Mechatroniků, mechaniků a
šikovných programátorů je na trhu práce nedostatek, proto se snažíme vlastní
zaměstnance interně vzdělávat. U úplně nových profesí však takové zaškolení už
bude jen těžko možné,“ doplnil. Jeho slova potvrzuje i Richard Bednář,
personální ředitel firmy Rieter CZ, která se zabývá výrobou strojních zařízení
pro textilní průmysl. „Interní vzdělávání
nikdy zcela nenahradí chybějící prvky ve vzdělávacím systému. Změny
v tomto ohledu musejí nastat. Podpora technického vzdělávání by měla
začínat již v mateřských školách a být prioritou českého vzdělávacího systému.
Speciální pozornost by měla být věnována talentovaným dětem,“ uvedl Bednář.
Podle Kartouse by se změny
měly dotknout především středních a vysokých škol. V prvním případě
apeluje na zlepšení nejen struktury a oborového zaměření, ale také na všeobecnou
gramotnost zejména u absolventů středních odborných škol a učilišť. U vysokých
škol je pak podle něj zapotřebí vytvořit studijní programy, jež umožňují vyšší
variabilitu v návaznosti magisterského studia, a větší nabídku prakticky
orientovaných bakalářských oborů. Tomu by mohly napomoci nově zavedené
institucionální akreditace vysokých škol. Na potřebu systematických změn
upozorňuje i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Vzdělání pro Průmysl 4.0 znamená revoluci a restrukturalizaci
vzdělávacího systému, zejména na vysokých školách, ale nejen tam. To je to
prvotní, co potřebujeme,“ uvedl mluvčí rezortu František Kotrba.
Ministerstvo školství
avizuje, že postupné revize a novinky lze v budoucnu očekávat ve všech
stupních vzdělávání, od předškolního až po vysokoškolské. „Jde o změny pregraduální přípravy učitelů s důrazem na znalost
digitálních technologií, revizi rámcových vzdělávacích programů pro předškolní,
základní a střední vzdělávání, podporu učitelů formou dalšího vzdělávání v rozvoji
digitálních kompetencí či vznik nových učebních materiálů pro žáky a
metodických materiálů pro učitele,“ sdělila mluvčí ministerstva Jarmila
Balážová.
Podle Kartouse se však
v českém prostředí zatím o možných změnách pouze mluví, aniž by došlo
k zásadnějším reformám. „Vzdělávací
systém dosud nevzal na vědomí výrazné proměny samotné práce v nejbližších
letech a z velké části stále připravuje nové pracovní síly na již
neexistující status quo. Produkuje tak z velké části stále lidské jednotky
do továren, kde ale jejich místa přeberou roboti.“ Současná doba je podle
něj pro nastolení zásadních změn ideální. „Vyspělé
země již v současnosti vysoce investují do vzdělávacích systémů a
transformují je tak, aby byli absolventi připraveni a vybaveni pro
vytváření proinovativní ekonomiky. Český vzdělávací systém však čeká, až si
tyto změny vynutí situace v budoucnu. Ztrácí tak bohužel drahocenné roky,“
uzavřel Kartous.
Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
26.09.2024 Technologický gigant Intel na kolenou! Co…
24.09.2024 XTB představuje Zlatana Ibrahimoviće jako…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Štěpán Křeček, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Miroslav Novák, AKCENTA
Utlumená aktivita v tuzemském výrobním sektoru pokračuje – PMI (září 2024)
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři