Italské volby se blíží... a s nimi možná pohroma

Italské volby propuknou 4. března a předvolební kampaně jsou v plném proudu. „Každý slib je dluh – myslete na to,“ stojí na nápisu pod obrovskými tikajícími dluhovými hodinami, které vítají pasažéry na hlavním vlakovém nádraží v Římě a v Miláně.

Digitální hodiny průběžně aktualizují italský dluh o částce 2,3 bilionů euro a upozorňují voliče, aby dávali bacha na volební sliby. Ty by podle analytiků mohly rozvířit dluh do takové spirály, která by se po volbách dostala mimo kontrolu.

Italský dluh v rekordní výši 132 procent HDP patří k největším v eurozóně, hned po Řecku. Nad Itálií visí jako Damoklův meč z roku 2011, kdy rostoucí výpůjční náklady přivedly zemi téměř k bankrotu.

Konzervativní koalice, která vede italské předvolební průzkumy, má podle analytiků nejextravagantnější program: rozsáhlé daňové škrty, vyšší veřejné důchody a posílení sociálních dávek. Její klíčovou politikou je rovná daň pro jednotlivce i firmy pod 23 procent, nahrazující stávající sazby od 23 do 43 procent. To by vyšlo na 50 až 80 miliard eur v závislosti na přijaté sazbě.

Rivalitní Hnutí pět hvězd a vládnoucí Demokratická strana jsou o něco méně štědří. Plánují také daňové škrty, vyšší výdaje i vyšší roční rozpočtový schodek oproti číslu, na kterém se už Itálie dohodla s Evropskou unií.

To, nad čím si ekonomové lámou hlavu, je, jak mohou strany s vědomím vyššího deficitu veřejných financích ještě slibovat snížení dluhu.

Strana Forza Italia Silvia Berlusconiho, opěrný bod středopravicové koalice, říká, že během pěti let může snížit dluh až o 30 procentních bodů na 100 procent HDP. Demokratická strana slibuje stejné snížení během deseti let a Hnutí pět hvězd dokonce pokles o 40 procentních bodů za 10 let. „Jen se nás snaží oklamat. Uvádějí nahodilá čísla bez jakéhokoliv smyslu,“ řekl Rorberto Perotti, profesor ekonomie na milánské Univerzitě Bocconi a dřívější vládní konzultant pro veřejné finance.

Nicméně italské strany napříč politickým spektrem tvrdí, že politika utahování opasků nezabrala a že je potřeba nového přístupu. A shodují se, že klíčový je růst. Povzbuzení notoricky líné italské ekonomiky vytvoří nová pracovní místa, zvýší daňové příjmy a zvedne HDP. A dluh vyjádřený poměrem k HDP tím pádem klesne.

Perotti odhadl, že středopravicový hospodářský program by stál až 160 miliard euro a zvedl by poměr dluhu k HDP alespoň o 7 procentních bodů ročně. Odmítá, že podpora růstu by mohla tato opatření financovat. HDP by podle něj muselo vzrůst o 10 procent, aby zaplatilo jen za rovnou daň. „První rok by sice HDP rostlo, ale pak přijde další dluhová krize a daně se budou muset zvýšit,“ řekl. „Bylo by to zase jako v roce 2011, ale horší.“

Dluhopisový trh italské volby zatím příliš neznepokojují. Možná proto, že čeká, že strany svým slibům stejně nedostojí. Podle Perottiho může ale tvrdě narazit. „(Politici) nesplní všechno, ale něco udělat musí,“ vyjádřil se Perotti. „A už jen rovná daň a vyšší sociální dávky by mohly dluh výrazně přifouknout.“

 Zdroj: Thomson Reuters