Čína může ztratit jednu samozřejmost – optimální měnovou oblast

Čínu čeká nejedna výzva: Stárnoucí populace, znečištění životního prostředí či její zastaralý ekonomický model. Až doposud se ale nemusela starat o jednu podstatnou věc – o to, zda nepřestává být optimální měnovou oblastí. Jak ovšem poukazují na FTAlphaville, známý ekonom a specialista na čínskou ekonomiku Michael Pettis tvrdí, že i toto by se mohlo brzy změnit.

Základem fungující monetární unie je volný pohyb lidí a práce. Jednotný bankovní systém s věřitelem poslední instance a pojištěním vkladů jsou jistě přínosem, ale samy o sobě nestačí. To samé platí o celonárodní vládě, která zajišťuje transfery z regionů procházejících boomem do regionů v hospodářském útlumu. Spojené státy mají bankovní a fiskální unii, ale ty jim optimální měnovou oblast nezajišťují. Na rozdíl od eurozóny ale mají také populaci, která je relativně ochotná k masové migraci v rámci celé země.

Čína je stejně jako USA či Evropa velkým a diverzifikovaným trhem s jednou měnou. Podobně jako v USA se tam většinou hovoří společným jazykem. V posledních desetiletích se také po celé zemi stěhovaly za prací stovky milionů lidí. Bankovní systém je centralizovaný, vládní intervence omezují riziko jeho náhlého kolapsu. Teoreticky by tedy neměl existovat vážný důvod, proč by Čína neměla být optimální měnovou oblastí.

Pettis ovšem tvrdí, že zpomalující tempo ekonomického růstu může motivovat místní vlády k tomu, aby omezily svobodný pohyb lidí, což následně zabraňuje tomu, aby bohatství bylo rovnoměrně rozprostřeno napříč celou zemí. Financial Times již před časem poukazovaly na to, že v Číně existuje systém místní registrace, která lidem znemožňuje studovat a navštěvovat školu a využívat veřejné služby jinde, než kde jsou oficiálně vedeni. Naděje, že Čína systém postupně uvolní, se zatím nenaplňují. Spíše dochází k opačnému vývoji, kdy bohatší regiony neumožňují příchod nových lidí, aby udržely životní standard jejich stávajících obyvatel.

Pettis tvrdí, že bez masové vnitřní migrace bude mnohem složitější řešit další hospodářské problémy, jako jsou vysoké dluhy, nadbytečné výrobní kapacity či znečištění životního prostředí. Pokud chce vláda například bojovat s rostoucí nezaměstnaností v některých regionech, ze kterých lidé nemohou odejít jinam, mělo by dojít k poklesu sazeb a zvýšení nabídky likvidity. Jenže takový krok by šel proti snahám o omezení růstu špatných úvěrů. Pettis tvrdí, že Peking má nyní dvojí volbu. Buď bude liberalizovat současný systém registrací tak, aby nesvazoval migraci, ale naopak ji podpořil, anebo bude muset posílit systém transferů z bohatých do chudých regionů. A je tu ještě zmíněná možnost třetí: Čína postupně přestane být optimální měnovou oblastí.

Zdroj: FTAlphaville