Evropská inflace ke změně rétoriky ECB nepovede (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Nadcházející týden bude na nové ekonomické ukazatele spíše chudý. Finální hodnoty německé a evropské inflace těžko povedou ke změně rétoriky ECB. Navzdory silným datům z reálné ekonomiky stále zůstávají inflační tlaky spíše utlumené. Ze Spojených států by měl pokračovat příliv solidních reálných čísel, tentokráte v podobě prosincové průmyslové výroby. Nervozitu investorů bude zvyšovat blížící se konec týdne a tím vypršení dočasných opatření týkající se financování federálních výdajů. Z domova se dočkáme pouze méně důležitých statistik listopadové platební bilance a prosincových cen v primárních okruzích. Polská data z konce loňského roku budou negativně ovlivněna kalendářním efektem a vysokou bází pro meziroční srovnání.

Americkému průmyslu se v závěru roku 2017 dařilo

Finální čísla německé prosincové inflace by měly být potvrzena na již zveřejněných rychlých odhadech.  

Prosincová inflace v eurozóně zřejmě bude revidována o desetinu procentního bodu níže ve srovnání s předběžným odhadem. Důvodem nižší dynamiky je podle nás složka potravin a energií. Jádrová inflace by měla zůstat na 0,9 %. V dalších měsících bude pomalu vyprchávat efekt vysoké statistické základy u cen energií. V kombinaci s nedávným mírným růstem cen komodit to vytváří prostor pro postupné zvyšování inflace. Ta by letos v průměru měla činit 1,6 %, jádrová pak 1,2 %. Cíle ECB tak zdaleka dosaženo nebude.

Americká průmyslová výroba nabrala vloni na podzim na dynamice a ta se udržela i v samotném závěru roku. Od srpna do listopadu se výstup amerických průmyslníků kumulativně zvedl o 1,7 % a podle našeho odhadu znamenal prosinec dalších 0,6 % m/m navíc. Takto vysokému číslu nahrává vyšší výroba elektrické energie, vyšší zaměstnanost v sektoru i vzestup předstihových indikátorů jako například ISM. Růst produkce bude znamenat i zvýšení využití výrobních kapacit.

Čínská ekonomika zaznamenala v závěru loňského roku pouze nepatrné zpomalení v podobě snížení meziročního růstu reálného HDP na 6,7 % z předchozích 6,8 %. Ve prospěch silného čísla hrála zejména průmyslová výroba. Její výstup silně roste navzdory zavření některých továren na severu Číny kvůli snaze o snížení znečištění ovzduší. Významným motorem byly v závěrečném čtvrtletí zřejmě exporty. Ekonomika též profituje ze silné spotřeby domácností. Pouze u investic očekáváme zpomalení růstu. Za celý rok 2017 očekáváme, že si čínská ekonomika polepšila o 6,8 %. Jednalo by se o první zrychlení za posledních sedm let.

Počet zahájených staveb v USA zřejmě ke konci loňského roku poklesl. Obecně se vloni nově zahajovaným stavbám příliš nedařilo. Od prosince 2016 do září 2017 klesly o téměř 9 %. Říjen a listopad znamenaly výrazný růst, který byl ale důsledkem loňské silné hurikánové sezóny. Prosinec tak již bude znamenat návrat k nízkým číslům většiny loňského roku.

Euro na více než tříletém maximu

Uplynulý týden byl z pohledu společné evropské měny velmi úspěšný. Poprvé od konce roku 2014 se totiž kurz v samotném závěru páteční seance podíval nad hladinu 1,22 USD/EUR. Euro získalo podporu díky příznivým makroekonomickým datům, které byly v průběhu minulého týdne zveřejňovány. Evropská ekonomika zaznamenává nejlepší výsledky za poslední dekádu, důvěra v ekonomický vývoj roste a z pohledu domácností je klíčové snižování míry nezaměstnanosti. ECB tak letos ukončí program kvantitativního uvolňování. Závěr týdne zároveň přinesl pro euro příznivou zprávu v podobě pokroku, kterého dosáhla A. Merkelová v rozhovorech se sociálními demokraty pohledně formování nové německé vlády.

Polská data doplatí na kalendářní efekt a vysokou základnu

Lepší než očekávaný výsledek listopadové bilance českého zahraničního obchodu je příslibem pro to, že náš optimistický odhad ohledně přebytku celého běžného účtu platební bilance může být dokonce překonán. I když se nejedná o číslo, které by zásadním způsobem hýbalo devizovým trhem, je vysoký přebytek bezesporu dobrou zprávou pro českou měnu.

Finální výsledek polské prosincové inflace by měl být potvrzen na rychlém odhadu ve výši 2,0 %. Inflace se tak dostala na inflační cíl z listopadových 2,5 % y/y. Prosincové polevení v inflačních tlacích je důsledkem vysoké statistické základny vyplývající ze vzestupu cen potravin a energií v prosinci 2016.

Vysoká statistická základna pro meziroční srovnání se projeví v deceleraci meziročního růstu českých cen průmyslových výrobců. Tento efekt ale bude postupně vyprchávat. Navíc se situace na trzích komodit nejenom stabilizovala, ale dokonce jsou patrné tlaky na vzestup cen. Desinflační působení výrobních cen na spotřebitelskou inflaci tak bude slábnout.

I polský trh práce se začíná potýkat s nedostatkem volné síly. Zaměstnanost roste, vzestup mezd postupně zrychluje. Vzhledem k v současné době probíhajícím kolektivním vyjednáváním je velmi pravděpodobné, že během letošního prvního čtvrtletí tempo růstu mezd dále zrychlí. Podle vyjádření několika centrálních bankéřů (E. Gatnar, J. Kropiwnicki) bude třeba situace na trhu práce bedlivě sledovat. Pokud by růst mezd výrazněji převyšovat růst produktivity, mohlo by to mít dopad na inflační výhled.

Data z reálné ekonomiky v závěru loňského roku v Polsku významně zpomalila. Za tím však stál primárně kalendářní efekt (v prosinci 2017 by ve srovnání s prosincem 2016 o dva pracovní dny méně) a vysoká základna pro meziroční srovná z konce roku 2016. Kvůli tomu růst průmyslové produkce v prosinci výrazně zpomalil. I tak se ale náš odhad nachází významně nad tržním konsensem. Jak PMI, tak průmyslové objednávky nejsou důvodem k nějaké větší skepsi. Kalendářní efekt ovlivní i maloobchodní tržby. Po očištění ale bude zřejmé, že spotřeba domácností v Polsku zůstává silná.

Úspěšný týden pro českou měnu

Z pohledu kurzového vývoje byl minulý týden pro českou měnu úspěšný, když si nepatrně polepšila. Mírné zakolísání zaznamenala ve středu týdne, když se kurz krátce dostal přes 25,60 CZK/EUR. Důvodem byla zveřejněná inflační data za prosinec. Celková inflace ve výši 2,4 % zaostala o desetinu za předpokladem ČNB. Významnou deceleraci vykázala podle našich propočtů jádrová inflace. Nicméně ostatní zveřejněná data potvrdila robustnost současného ekonomického vývoje. ČNB podle nás bude pokračovat v utahování měnové politiky. Koruna tak v závěru týdne testovala hladinu 25,50 CZK/EUR. Okolní regionální měny byly naopak minulý týden spíše pod výprodejním tlakem.

ČNB bude letos podle guvernéra Rusnoka letos pokračovat v utahování měnových podmínek. To bude podle něj probíhat prostřednictvím zhodnocování koruny (i když oproti loňskému roku pomalejším tempem), tak přes vyšší sazby. ČNB pro letošek ve své prognóze počítá s dvojím zvýšením sazeb. Naše předpoklady jsou o něco optimističtější. Korunu ke konci roku vidíme na 24,70 CZK/EUR, sazby o celý procentní bod výše. Data z reálné ekonomiky publikovaná minulý týden potvrdila robustnost růstu. Silná domácí i zahraniční poptávka se projevila nejenom v dynamice zahraničního obchodu, ale i silné průmyslové výrobě, rekordním počtu volných pracovních míst (prosincový vzestup nezaměstnanosti byl pouze sezónní záležitostí) i maloobchodních tržbách. Data sektorových účtů za Q3 17 odhalila, že firmy bojují s rostoucími tlaky na růst mezd vyšší mírou investic a zlepšujících se produktivitou. To je jediná cesta jak v situaci zvyšujících se mezd a posilující koruny neztratit konkurenceschopnost.