Čínská ekonomika v nelehké situaci

Přestože to v českém všeobecném povědomí ještě příliš není, v současné době je nejvýznamnější světovou ekonomikou Čína. Podle nominálního HDP je třetí největší ekonomikou světa za USA a Evropskou unií, a podle HDP dle parity kupní síly je již dnes největší ekonomikou světa. Nicméně klíčovým důvodem, proč je čínský drak tak zásadním faktorem, je to, že čínská ekonomika momentálně přispívá k růstu světového HDP více než jednou třetinou, což je bezprecedentně nejvyšší podíl. Zjednodušeně proto můžeme říci, že pokud by čínská ekonomika dostala chřipku, celá světová ekonomika, Česko nevyjímaje, by následně dostala minimálně zápal plic.

Čínská ekonomika velice silně roste, HDP v loňském roce přidal úctyhodných 6,7 %. Zásadní skutečností ovšem je, že čínská ekonomika v posledních letech nastoupila do mírně klesajícího strukturálního trendu. Zatímco ještě v letech 2010 a 2011 se růst čínské ekonomiky pohyboval kolem 10 %, loni to bylo již o celé tři procentní body méně. V letošním roce ekonomové očekávají nepatrné zrychlení ekonomického růstu na 6,8 %, nicméně pro příští rok se počítá již s „pouhými“ 6,4 % a pro rok 2019 s 6,2 %. Čínská ekonomika se tak momentálně nachází ve fázi strukturálního přechodu, v jehož rámci se čínské politické vedení snaží snížit podíl investic a zahraničního obchodu ve prospěch spotřeby domácností. Úkol je to nelehký, přičemž naprostá většina ekonomů se domnívá, že tato hospodářská politika bude mít i v příštích letech za následek další zpomalování hospodářského růstu.

Že aktuální ekonomická dynamika dále zpomaluje, se dobře ukázalo na posledních makroekonomických číslech. Meziroční růst peněžní zásoby M2 v říjnu zpomalil na historické minimum 8,8 %. Říjnová průmyslová produkce v říjnu zaznamenala zpomalení meziročního růstu ze zářijových 6,6 % na 6,2 %. Stejně tak oslabila říjnová meziroční dynamika zahraničního obchodu, exporty i importy. Oficiální index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) za říjen rovněž oslabil. A co je snad klíčové, meziroční i meziměsíční dynamika cen nemovitostí i nadále vykazuje zhoršující se tendenci, když v největších čínských městech je již meziměsíční dynamika cen nemovitostí dokonce záporná.

Tato makroekonomická data dobře korespondují s aktuálními opatřeními čínské vlády v rámci hospodářské politiky. Čínské měnové autority se snaží zkrotit neudržitelně vysoké tempo růstu úvěrů domácnostem a zejména podnikům. Státem vlastněné průmyslové podniky (state owned enterprises, SOEs), z nichž mnohé se nacházejí ve vážných finančních problémech kvůli předluženosti a klesající ziskovosti, procházejí vládou řízenou restrukturalizací. U státem vlastněných podniků zaměřených na těžbu nerostů a těžký průmysl dochází k významné redukci kapacit. Čínská vláda také čím dále více uplatňuje velice přízná environmentální opatření s cílem snížit znečištění přírody. To vše sebou v krátkodobém horizontu nese negativní důsledky pro dynamiku HDP. Na druhou stranu se čínská ekonomika po technologické stránce i nadále velice dynamicky rozvijící. Podle posledních zpráv je dokonce již dnes v Číně více průmyslových robotů než v Japonsku.

Nedávno skončený 19. sjezd Komunistické strany Číny posílil pozici prezidenta Si Ťin-pchinga, podle jehož prohlášení bude i nadále čínské ekonomice dominovat státní moc. Zásadní změny v hospodářské politice Číny proto nemůžeme očekávat. Také v následujícím období bude ekonomický vývoj plně v režimu státem řízeného kapitalismu. Čínské vedení před sebou nemá zdaleka jednoduchý úkol. V ekonomice jsou totiž přítomny velice silné nerovnováhy. Významná systémová rizika jsou spatřována zejména v čínském realitním trhu, stínovém bankovnictví a mnohých předlužených státních podnicích. Pokud bude chtít čínské vedení udržet cíl zdvojnásobení HDP na hlavu mezi roky 2010 a 2020, nebude si v žádném případě moci dovolit jakékoliv zásadní pochybení. Globální investoři proto budou jejich kroky i nadále bedlivě sledovat.