Víkendář: Zaplaví muslimové Evropu?

V posledních letech přišel do Evropy rekordní počet žadatelů o azyl ze Sýrie a dalších muslimských zemí. Tato vlna vyvolala debatu o imigrační politice a bezpečnosti na kontinentu a otázky ohledně vývoje počtu muslimů v Evropě. Analytici Pew Research Center namodelovali tři základní scénáře, ve kterých „nechtějí predikovat, co se stane v budoucnosti, ale ukázat, co by se za rozdílných předpokladů mohlo stát“.

Základem uvedených scénářů je současná velikost muslimské populace v Evropě. V polovině roku 2016 bylo podle odhadů v EU, Norsku a Švýcarsku 25,8 milionu muslimů. V roce 2010 to bylo 19,5 milionu. I kdyby už do Evropy nepřišel ani jeden muslim, jejich populace by nadále rostla a její podíl na populaci celkové by se zvýšil ze současných 4,9 % na 7,4 % v roce 2050. Příčina je v mladším věku muslimů (v průměru asi o 13 let) a vyšší míře porodnosti v jejich populaci.

Druhý scénář počítá s tím, že uprchlická vlna z posledních let utichne, ovšem bude dál pokračovat migrace „běžná“. V jejím rámci budou do Evropy přicházet muslimové z jiných důvodů, než aby zde získali azyl. Tento scénář implikuje, že v roce 2050 bude jejich podíl na evropské populaci dosahovat 11,2 %. Poslední scénář počítá s vysokou migrací, kdy do Evropy budou i nadále přicházet muslimové v množství odpovídajícímu posledním rokům. V tomto případě by v roce 2050 byl jejich podíl na celkové populaci ve srovnání se současným stavem asi trojnásobný, protože by dosáhl úrovně 14 %. Vývoj v popsaných třech scénářích shrnuje následující graf:



Zdroj: Pew Research

Následující tabulka ukazuje situaci v jednotlivých evropských zemích: Stav roku 2010, roku 2016 a roku 2050 ve všech popsaných scénářích.




Zdroj: Pew Research

V České republice nyní muslimové podle tabulky tvoří 0,2 % populace a ve scénáři s nulovou migrací by se jejich podíl nezvyšoval. Ve scénáři s pokračující vysokou migrací by se do roku 2050 zvedl na 1 %. Podobný by měl být vývoj na Slovensku, v Polsku by podíly měly být ještě znatelně nižší. V sousedním Rakousku už by ale podle modelu mohla muslimská populace dosáhnout až téměř 20% podílu a to samé platí o Německu. Vysokého podílu by pak mohla muslimská populace dosahovat i v zemích jako Švédsko, Francie, Velká Británie či Belgie.

Pew Research poukazuje i na to, že celková populace v Evropě bude bez imigrace pravděpodobně znatelně klesat a zmenší se ze současných 521 milionů na 482 milionů. Ve středním scénáři by zůstala zhruba stabilní a ve scénáři počítajícím s pokračující vlnou imigrace by se celková populace mírně zvyšovala.

Sýrie, Afghánistán, Irák

V posledních letech přicházeli do Evropy uprchlíci zejména ze Sýrie – od poloviny roku 2010 do poloviny roku minulého jich bylo zhruba 710 000. Druhou nejvýznamnější zemí je v tomto smyslu Afghánistán, odkud přišlo 180 000 lidí, a poté Irák (150 000 lidí). Téměř všichni z nich prchali před válečným konfliktem. Zdrojem migrantů, kteří před podobným konfliktem neprchají, je pak zejména Indie, ze které během uvedeného období přišlo 480 000 lidí. Z nich tvoří muslimové asi jen 15 %, zatímco u dříve uvedených zemí to je naprostá většina.

Pew Research tvrdí, že v Německu vnímá velký počet uprchlíků a migrantů jako bezpečnostní hrozbu asi 28 % lidí, což je jedno z nejnižších čísel v Evropě. Ve Švédsku je to asi 22 %. Na opačném konci spektra se nacházejí země jako Řecko, Itálie či Polsko, kde se o svou bezpečnost kvůli masové migraci obává 60 % populace či více. Takové postoje nesouvisejí ani tak s tím, kolik lidí již do dané země přišlo, jako s obecným postojem k muslimům.

Zdroj: Pew Research Center