Rozpočet opět v deficitu kvůli nárůstu výdajů (Komentář)

Státní rozpočet v listopadu vykázal schodek 11,6 miliardy korun po slušném přebytku 26,5 miliardy na konci října. Hospodaření státu zhoršily výrazně vyšší výdaje na platy ve školství, které se projevily nutností převést více peněz na kraje a obce, tedy zřizovatele škol. Zároveň došlo k růstu kapitálových výdajů. Investice v samotném listopadu dosáhly 13 miliard korun, což je vzhledem k celoročnímu čerpání (včetně listopadu 67,5 miliardy) vysoká částka. Podle všeho se konečně začíná rozjíždět čerpání evropských fondů. I výdaje na sociální dávky pokračovaly v růstu, a to především díky vyšším výdajům na důchody v letošním roce. 

Na straně příjmů jsou nadále příznivé trendy u výběru daní. Především sociální pojištění a daně z příjmu fyzických osob rostou velmi slušným tempem díky extrémní situaci na trhu práce, kde je nejnižší nezaměstnanost a nejvyšší zaměstnanost v novodobě historii. A od druhého čtvrtletní letošního roku konečně zrychluje i dynamika mezd. Rychlým tempem se zvyšuje i výběr DPH, na celostátní úrovni o deset procent. Zde je patrný vliv především kontrolního hlášení, domníváme se, a také EET. 

Příjmy z EU nadále výrazně zaostávají za loňskou mimořádnou úrovní. Ke konci listopadu klesly o 80 miliard meziročně, stále se tak potvrzuje, jak velký „doping“ loňský rozpočet zažil. 

Po očištění o vliv evropských peněz vykazuje Ministerstvo financí schodek rozpočtu ve výši 13 miliard korun. To je jen o necelé dvě miliardy lepší výsledek než podobný ukazatel z loňska. Ekonomika přitom roste vyšším tempem, trh práce se dále utáhl, daňové příjmy mělo vylepšit EET. Problémem je však nárůst výdajů, který nadále stahuje hospodaření státu do schodku. Ani v roce druhého nejvyššího růstu HDP za posledních deset let nevykazuje rozpočet přebytek. 

Očekáváme, že na konci roku rozpočet vykáže schodek 25 miliard korun, ale možný je i o něco příznivější výsledek. V prosinci bude na výdajové straně konečně patrné zvýšení platů úředníků o 10 %, možná dojde i k dalšímu zvýšení kapitálových výdajů. Na straně příjmů očekáváme další nárůst výběru DPH a daně z příjmů fyzických osob. Otazník visí nad příjmy z EU. Pokud z Unie dorazí velká suma peněz, může se rozpočet dostat nakonec i na nulu či mírně nad ní. 

Pro příští rok bude Poslanecká sněmovna jednat o návrhu rozpočtu se schodkem 50 miliard korun. Předpokládáme, že tento deficit skutečně vykázán bude. Důvodem je jednak růst běžných výdajů, ale i těch kapitálových. Zvýšit by se měly investice spolufinancované z EU, protože ke konci příštího roku musí stát část evropských peněz vyčerpat, jinak by o ně mohl přijít.