Mandatorní výdaje - Detailní pohled na výdaje, státní rozpočet v roce 2025
Oproti roku 2024 byl upraven soubor výdajů sledovaných
jako mandatorní tak, aby bylo možno tato data metodicky snáze spravovat,
sledovat a vyhodnocovat. Charakter a v drtivé většině i rozsah sledovaného
souboru zůstává nadále stejný.
Mandatorní výdaje lze členit
do dvou sledovaných kategorií, a to na:
· mandatorní výdaje vyplývající ze zákona a
· ostatní mandatorní výdaje a quasi mandatorní
výdaje, mezi které patří zejména výdaje OSS a PO na platy vč. příslušenství a
odvody do rozpočtu EU.
Celý
soubor mandatorních výdajů je sledována bez prostředků krytých příjmy
z EU, FM a úč. operací v rámci PRV.
Souhrnné údaje o těchto výdajích jsou uvedeny v následujících
tabulkách a grafech (podrobné údaje jsou uvedeny v příloze č. 1 této Zprávy).
Podíl celkových mandatorních výdajů státního rozpočtu na
celkových výdajích státního rozpočtu (s vyloučením vlivu EU/FM a účetních
operací v rámci PRV) se očekává ve výši 82,8 %. V porovnání se
schváleným rozpočtem roku 2024 dochází ke snížení tohoto podílu o 1,2 p. b.
Podíl ostatních mandatorních a quasi mandatorních výdajů na celkových výdajích
státního rozpočtu bude ve stejné výši jako v roce 2024.
Výrazná změna podílů mandatorních výdajů vyplývajících ze
zákona a quasi mandatorních výdajů mezi roky 2023 a 2024 byla způsobena zejména
tím, že meziročně došlo k přesunu zatřídění výdajů kapitoly Ministerstvo
obrany ze souboru sledovaného jako quasi mandatorní do souboru mandatorní
výdaje. Tento přesun se realizoval v návaznosti na zákonné ukotvení
povinnosti rozpočtovat výdaje na obranu státu v minimální výši 2 %
HDP (podrobněji k obranným výdajům viz kapitola 4.11).
Tabulka 11 Podíl mandatorních výdajů celkem a quasi MV na celkových výdajích státního rozpočtu bez EU/FM a úč. oper. PRV (v mld. Kč)
Graf 8 Vývoj podílu mandatorních výdajů celkem a quasi MV na celkových výdajích státního rozpočtu bez EU/FM a úč. oper. PRV (v %)
Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona jsou pro rok 2025
rozpočtovány ve výši 1 371,3 mld. Kč a tvoří 76,6 % celkových
mandatorních výdajů. Zbývající část představují ostatní mandatorní a quasi
mandatorní výdaje, které v roce 2025 činí 418,4 mld. Kč, přičemž
největší objem z této částky připadá na platy organizačních složek státu a
příspěvkových organizací vč. příslušenství. Podrobně viz tabulka
č. 1 v příloze této Zprávy.
Tabulka 12 Mandatorní výdaje a quasi MV na HDP a na příjmech státního rozpočtu bez EU/FM a úč. oper. PRV
Graf 9 Vývoj podílu mandatorních výdajů celkem a quasi MV na příjmech státního rozpočtu bez EU/FM/PRV (v %)
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- Kalkulačka DPH - výpočet DPH pro rok 2019 i pro roky 1993-2018
- Platová tabulka státní zaměstnanci - úředníci ve státní službě 2022
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2020, Míra nezaměstnanosti v %
- Příspěvek na bydlení v roce 2021 - Kalkulačka
- Čísla účtů pro placení daní v roce 2020
- Daň z nemovitosti - daň z nemovitých věcí v roce 2020
- Kalkulačka přídavků na děti pro rok 2020 - Máte po zvýšení životního minima nárok na přídavky na děti? Kolik dostanete?
- Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 včetně změn kvůli koronaviru
- Minimální mzda v roce 2021, 2020 i v minulosti, vliv na zaručenou mzdu
- Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů pro placení daní v roce 2020
- Bankovní účty pro placení daní v roce 2020
Prezentace
15.10.2026 Ani spořicí účet, ani burza. Třetí cesta pro…
13.10.2026 BH Securities vyhlásila veřejnou soutěž na…
09.10.2026 Zlato na dvouměsíčním minimu. Co stojí za…
Okénko investora

Petr Lajsek, Purple Trading

Tomáš Bára, Crypto4me
Krypto v portfoliu nestačí koupit. Někdo musí držet klíče. SEC navrhuje změnit pravidla úschovy

Miroslav Novák, Citfin

Mgr. Timur Barotov, BHS

Jaroslav Křůpala, AURUMPRO
Čína v roce 2026: Překoná hranici 1700 tun importovaného zlata?

Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.

Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Vývoj ceny zlata v září 2026: volatilita, inflace a politika Fedu

Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko nemovitosti

Petr Ježek, CRESCON
?
Okénko pro podnikatele

Týna Kaucká, Software602

Jaroslav Rada, Česká síť

Jakub Nečas, ZOXO Financial
Praktické srovnání bankovních a nebankovních hypoték bez nebezpečných mýtů

Rudolf Kypta, Coface

