Rusnok míří vysoko, sazby by se měly rychle vrátit k normálu
Ve čtvrtek se guvernér ČNB nechal slyšet, že by se české sazby měly velmi rychle vrátit do „normálu“. Tento normál navíc ještě definoval: "V průběhu maximálně dvou let bychom se mohli vrátit do normálního stavu, to znamená, že při dvouprocentní inflaci by úrokové sazby mohly být okolo tří procent".
Nejvyšší představitel české monetární politiky tak hovoří o zvýšení sazeb o 250 bodů za „maximálně 2 roky “. Graficky (a velmi schematicky) jsme to vyjádřili na následujícím grafu:
Představa takto dramatického zvyšování sazeb automaticky znamená také navýšení úrokového diferenciálu mezi námi a eurozónou, protože ECB je prozatím od zvyšování sazeb vzdálená. Dle slov jejího guvernéra jí nejprve do konce roku 2018 čeká ukončování QE, pak teprve bude na pořadu dne zvyšování sazeb. My očekáváme první zvýšení sazeb v EMU na konci roku 2019.
V novodobé historii Česka od zavedení inflačního cíle sazby takto rychle za takto krátkou dobu ještě nerostly. Nejvíce se tomu blížil nárůst sazeb v letech 2006 – 2008, tedy v době všeobecného očekávání problémů na finančním trhu. I tehdy ale sazby vyrostly „pouze“ o 175 bodů za 27 měsíců. Nutno ale podotknout, že tehdy sazby zvedali všichni, takže úrokový diferenciál se dokonce propadal do záporu. ČNB tehdy ve zvyšování sazeb doháněla ostatní.
V situaci kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně jsme se ocitli od roku 2002 pouze dvakrát (v roce 2004 a v roce 2009) a ani jednou to netrvalo déle než rok. Nejvyšší rozdíl činil 25 bodů. Už dnešní 50bodový je tedy rekordní. Určitý rozdíl mezi úroky v ČR a v EMU v současnosti nepochybně dává smysl. V EMU stále ještě probíhá kvantitativní uvolňování a tamní trh práce má k dokonalosti poměrně daleko. V Česku je trh práce na vrcholu a HDP roste rekordním tempem, které snese srovnání s předkrizovými hodnotami. Současná etapa kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně tedy ještě nějaký čas vydrží. Pro úrokový diferenciál ve výši 250 bodů ale prostor opravdu nevidíme.
Dost možná nejsmutnější na slovech Jiřího Rusnoka ale je fakt, že do značné míry protiřečí také vlastní prognóze ČNB, která na rok 2018 předpovídá jeden, maximálně dva hiky (viz předchozí graf).
Monetární politika se musí odvíjet od situace na Evropských trzích. Scénář navržený guvernérem by v praxi znamenalo další příliv kapitálu do ČR, vysoký tlak na posilování koruny, které by mohlo ekonomiku výrazně zpomalit, ne-li poslat do recese. Naštěstí je ale v praxi jen velmi obtížně realizovatelný.
Vítek Macháček
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Jak reagovat na konec smlouvy s dodavatelem? Pozor na vyšší ceny
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Flotilové pojištění ušetří firemní finance i starosti, které se týkají služebních i soukromých cest
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna