Perly týdne: Přichází medvěd na akcie, býk na komodity a metro do Brna

Stále větší počet investorů se vrací na komoditní trhy. V USA opět rostou výnosy. Co nám „500 let protestantství říká o budoucnosti kapitalismu“? Brexitové škody, čistky v Saúdské Arábii nebo nakonec metro v Brně? Přinášíme pravidelné Perly týdne.

Trhy, ekonomika, politika

Stále větší počet investorů se vrací na komoditní trhy. Podle agentury Reuters je k tomu vedou obavy z možného oslabení akciových trhů. Index S&P 500 si letos připisuje asi 16 %, komoditní index S&P Goldman Sachs Commodity Index jen asi 7 %. Posledních pět let pak přineslo ještě větší rozdíl v návratnosti obou tříd aktiv, protože akcie si připsaly kolem 82 %, ale komodity ztratily 34 %. Například Roland Morris, který působí jako komoditní stratég ve společnosti VanEck Global, se ovšem domnívá, že tomu je konec: „Prošli jsme si hrozným medvědím trhem na komoditách a naopak býčím trhem na akciích. To se ale pravděpodobně změní a to v obou případech“. 

V USA dochází i přes výhled na normalizaci monetární politiky Fedu k opětovnému poklesu výnosů vládních dluhopisů. Podle některých analytiků jde z velké části o důsledek vývoje v Evropě, kde se výnosy stále pohybují na výjimečně nízkých úrovních. Platí to zejména o německém trhu, který nutí investory vydat se za atraktivnějšími investicemi jinam. A jejich hlavní destinací se stávají právě Spojené státy, což následně omezuje prostor pro další růst tamních výnosů. 

James Mackintosh na stránkách WSJ tento týden přemítal nad tím, co nám „500 let protestantství říká o budoucnosti kapitalismu“. Před 500 lety totiž Martin Luther přibil na dveře svého kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí a jejich dědictví podle Mackintoshe souvisí i s tím, zda se „komunistická Čína může stát bohatou zemí“, či zda populistická hnutí mohou ohrozit ekonomický růst. Klíčový v hledání odpovědí na podobné otázky může být následující obrázek, který ukazuje vztah mezi mírou individualismu a schopnosti modernizace na straně jedné a růstem produktivity výrobních faktorů (v letech 1990 – 2013) na straně druhé. Vztah sice není dokonalý, přesto je zřejmé, že země s vyšší mírou individualismu si obecně užívají vyššího růstu produktivity a naopak. 

Byznys

K firmám, které varují před náklady a škodami napáchanými brexitem, se přidal Ford a Honda. Podle nich bude mít brexit „ničivý dopad na britský výrobní sektor“.

Tento týden se živě diskutovalo o reformách a protikorupčních čistkách v Saúdské Arábii. V sestavení a provedení ambiciózního ekonomického plánu tamní vládě pomáhá i společnost McKinsey & Co. O tom, jak pravděpodobná je hluboká transformace v této zemi, možná něco vypovídá i to, že McKinsey & Co. si k tomu najala hned několik příbuzných současných saúdskoarabských elit.

Měnit se chce i Čína a proto oznámila, že zahraniční subjekty budou nově v čínských finančních společnostech moci vlastnit až 51 % podíl. Doposud mohli zahraniční investoři v investičních společnostech, či fondech držet maximálně 49 % podíl.

Bývalá šéfka společnosti Yahoo Marissa Mayer se na slyšení před americkým Senátem omluvila za ztrátu dat, ke které v této internetové společnosti došlo. Dodala, že nejméně v jednom případě se tak stalo kvůli ruským agentům. Slyšení se konalo v rámci šetření zaměřeném na rostoucí počet kybernetických útoků na významné americké společnosti.

Své hřiště si zase svým vlastním způsobem hlídají i Rusové. Tamní regulátor Roskomnadzor tento týden oznámil, že hodlá kontrolovat, zda chování společnosti Facebook odpovídá ruským zákonům. Konkrétně vyžaduje, aby osobní data ruských občanů byla uložena jen na ruských serverech. Podle kritiků jde o další krok směrem k omezování vlivu sociálních sítí v této zemi.

Německého autobusového dopravce FlixBus jsme již poznali u nás doma a podle WSJ hodlá dál expandovat. Jeho cílem nyní není nic jiného než trh americký, kde by se utkal se společnostmi jako Greyhound a Megabus.

V Los Angeles, kde by mělo být centrum FlixBusu, se jeho autobusy budou na ulicích potkávat se samořídícími autobusy městské dopravy. První z nich tento týden slavnostně vyrazil na „ostrou“ jízdu. Podle BBC měl sice už po necelé hodině provozu nehodu, viníkem ale podle policie nebyl on, ale nákladní vůz. Koho by policie pokutovala, pokud by tomu bylo naopak?

Bitcoinová horečka nepolevuje. Jeden ze šéfů burzy Chicago Mercantile Exchange Leo Melamed tento týden prohlásil, že tato digitální měna se stane plnohodnotným investičním aktivem. CME je největší burzou derivátů na světě a na trh hodlá uvést bitcoinové futures. Podle Melameda s nimi budou obchodovat velké finanční instituce a tento krok povede k rozšíření bitcoinu mezi širší investiční veřejnost.


U nás doma

Petr Honzejk na stránkách ihned.cz poukazuje na to, že tento týden jsme „během pár dní zaznamenali výhrůžky dětem přistěhovalců i násilný útok kvůli barvě pleti v MHD“. V pražské tramvaji totiž zmlátila parta fotbalových chuligánů kvůli barvě pleti Afričana. A na Facebooku se zvedla vlna nenávisti kvůli fotce z teplické školy, na které jsou prvňáčci romského, vietnamského a arabského původu. Honzejk se tak právem ptá: „Můžeme si namlouvat, že o nic nejde, že to je jen náhodná shoda okolností. Jenže co když je skutečnost horší? Co když sledujeme konkrétní projevy nebezpečného posunu v naladění společnosti? A co když rasistických násilností bude přibývat?“

Podle Lidových novin chce předseda hnutí ANO Andrej Babiš zdanit peněžitou část církevních restitucí, což je podmínka komunistů pro podporu vlády ANO. Podle zákona o církevních restitucích, který vstoupil v platnost začátkem roku 2013, dostanou církve od státu nemovitý majetek v celkové hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard (navyšovaných o inflaci). Náhrady jsou vypláceny již od roku 2013, pokud by bylo zdanění skutečně schváleno, nemělo by se podle LN týkat již vyplacených peněz.

Podle idnes.cz se Brno „v prestižních žebříčcích posuzujících kvalitu života v posledních letech dostalo před Prahu a další trumf by mohlo získat v dopravě“. Jihomoravští politici totiž vzkřísili plány na brněnské metro. Před šesti lety plán na jeho výstavbu počítal s investicí ve výši 23 miliard korun, je hotova nejen studie proveditelnosti, ale dokonce prý i jízdní řády: Soupravy by vyjížděly každých pět minut a na trase od severu k jihu by obsloužily patnáct zastávek, z toho sedm pod zemí. Prozatím jsme si jako ilustrační foto vypůjčili první metro v Brně, metro-bar na Pekařské.

Hezký víkend!