30.10.2017 Zemědělství - 3. čtvrtletí 2017
Kód: | 270149-17 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Zemědělství |
Poznámka: | |
Anotace: | Rychlá informace o výrobě masa, nákupu mléka, cenách zemědělských výrobců, zahraničním obchodě s masem, živými zvířaty, mlékem a mléčnými výrobky. Je doplněna aktuálními výsledky ze šetření v chovu hospodářských zvířat. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | marketa.fiedlerova@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Rychlá informace |
Cena: | |
Verze: | Česko-anglická |
Typ termínu vydání: | 30. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 02.05.2017, 31.07.2017, 30.10.2017, 30.01.2018 |
Rok: | 2017 |
Ve 3. čtvrtletí dosáhla výroba masa 107 205 tun, meziročně o 2,8 % méně. Z toho bylo 15 900 tun (-7,0 %) hovězího, 50 835 tun (-5,2 %) vepřového a 40 419 tun (+2,0 %) drůbežího. Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat se meziročně zvýšily u skotu (+3,4 %) a prasat (+8,1 %), ke snížení ceny došlo u jatečných kuřat (-1,6 %). V zahraničním obchodě s živými zvířaty bylo zaznamenáno snížení vývozu zástavového skotu a trvale klesající dovoz selat. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od producentů 731 114 tis. litrů mléka (+ 8,7%). Ceny zemědělských výrobců mléka byly vzhledem k nízké úrovni ve třetím čtvrtletí loni o 38,4 % vyšší.
Porážky a výroba masa
Ve třetím čtvrtletí 2017 bylo na jatkách poraženo 53,9 tis. ks skotu, což je meziročně o 6,8 % méně, z toho bylo 21,7 tis. býků (-9,0 %), 24,8 tis. krav (-7,1 %) a 5,0 tis. jalovic (+3,9 %). Celková produkce hovězího masa činila 15 900 tun (-7,0 %). Ve sledovaném období pokračoval pokles počtu poraženého skotu a výroby hovězího masa, která se nejvíce snížila v kategorii býků (-9,5 %), tj. hlavní kategorii pro produkci hovězího masa.
Také počet poražených prasat pokračoval v dlouhodobém poklesu; ve třetím čtvrtletí jich bylo poraženo 566,7 tis. ks (-5,7 %). Vepřového masa bylo vyrobeno 50 835 tun (-5,2 %).
V tomto čtvrtletí došlo k mírnému meziročnímu zvýšení výroby drůbežího masa na 40 419 tun (+2,0 %).
Stavy skotu a prasat
Podle statistického šetření o chovu skotu bylo v ČR na začátku třetího čtvrtletí 2017 chováno 1 420,0 tis. ks skotu, meziročně o 2,6 % více. Stavy krav se zvýšily o 1,5 %, z nichž dojených krav ubylo o 2,0 % (na 364,3 tis. ks) a ostatních (masných) bylo více o 8,0 % (214,4 tis. ks). Ve věkové kategorii 1–2 roky zůstaly stavy zvířat téměř stejné (+0,8 %), a to díky vyššímu počtu býků ve výkrmu (+5,2 %), i když stavy jalovic pro obnovu stáda klesly (-1,1 %).
Stavy prasat k 31. 7. 2017 se meziročně téměř nezměnily (1 563,5 tis. ks, -0,5 %). Podstatný pokles byl zaznamenán v kategorii prasat ve výkrmu, a to především s hmotností nad 80 kg, tj. prasat určených k porážce v bezprostředně navazujícím období (-7,4 %). Stavy selat do 20 kg se zvýšily o 9,8 %. Stavy prasnic meziročně zůstaly stejné (93,3 tis. ks, +0,3 %), zvýšil se počet zapuštěných prasnic (+2,2 %) i prasniček (+7,4 %).
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve třetím čtvrtletí meziročně mírně zvýšily u všech kategorií: u býků o 1,8 %, u krav o 6,1 %, u jalovic o 3,7 % a u telat o 9,9 %. Průměrná cena jatečných býků byla 47,77 Kč za kg v živém nebo 86,94 Kč za kg v jatečné hmotnosti.
Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat meziročně vzrostly o 8,1 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 34,23 Kč/kg živé hmotnosti nebo 44,50 Kč/kg jatečné hmotnosti.
Ceny jatečných kuřat byly o 1,6 % pod loňskou úrovní. Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti za průměrnou cenu 23,13 Kč za kg v živém.
Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) s živými zvířaty se v období od června do srpna 2017 více živých zvířat vyvezlo, než dovezlo. Tento přebytek obchodní bilance se meziročně u skotu mírně snížil, výrazně klesl u prasat a nepatrně se zvýšil u drůbeže.
Vývoz živého skotu (50,0 tis. ks) výrazně převyšoval jeho dovoz (1,9 tis. ks), i když meziročně mírně poklesl (-3,7 %) v důsledku nižšího vývozu zvířat určených k dalšímu chovu (31,6 tis. ks; -6,7 %). Zvířat určených k porážce se meziročně dovezlo výrazně více (1,4 tis. ks a 820 tun), zatímco vývoz zůstal téměř na stejné úrovni (18,4 tis. ks a 12 012 tun v živé hmotnosti). Největší podíl na vývozu živého skotu měla zvířata prodaná do Turecka (plemenná, k dalšímu chovu i k porážce), dále se skot vyvážel do Rakouska, a to především k porážce.
V zahraničním obchodě s živými prasaty došlo ve sledovaném období k výrazným meziročním změnám. V dovozu živých prasat sice stabilně převládala kategorie do 50 kg, ale k vyrovnání poptávky po selatech jich stačilo 31,4 tis. ks, neboť jejich dovoz se snížil na 47,4 tis. ks (-10,3 %) a vývoz činil 16,1 tis. ks. Vyvážela se především prasata k porážce. Jejich množství také kleslo (na 55,5 tis. ks; -10,4 %), přesto celková bilance obchodu s živými prasaty zůstala kladná. Prasata se dovážela z Německa (selata i jatečná prasata), z Dánska (plemenná prasata a selata) a z Nizozemska (výhradně selata), vyvážela se na Slovensko (převážně jatečná prasata), do Maďarska (všechny kategorie prasat) a Německa (jatečná prasata a selata).
Zahraniční obchod s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Ve sledovaném období bylo dovezeno 3,1 mil. jednodenních kuřat (meziročně -5,7 %) a vyvezeno 22,6 mil. ks (+5,5 %). Jatečných kuřat a slepic se vyvezlo 7 215 tun (-9,6 %). Největší podíl na dovozu živé drůbeže mělo Německo (jednodenní mláďata), Maďarsko (jednodenní kuřata) a Slovensko (jednodenní užitková kuřata, broileři a slepice k porážce). Živá drůbež se vyvážela hlavně na Slovensko (všechny druhy mláďat drůbeže a jatečná kuřata), do Německa (jednodenní kachňata, vykrmené krůty a kuřata) a do Polska (všechny druhy a kategorie drůbeže).
Zahraniční obchod1) s masem vykázal větší zápornou bilanci než ve stejném období loni (-7 109 tun u hovězího, -57 556 tun u vepřového a -19 865 tun u drůbežího).
Schodek zahraničního obchodu se nejvíce prohloubil u hovězího masa. Jeho dovoz vzrostl na 9 652 tun (meziročně +21,5 %), kdežto vývoz se snížil na 2 543 tun (-2,8 %). Dovezené hovězí maso pocházelo nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Většina vývozu směřovala na Slovensko, vyváželo se také do Nizozemska a Polska.
Dovoz vepřového masa zaznamenal opět mírné meziroční zvýšení. Dovezlo se ho 66 466 tun (+3,7 %), kdežto vývoz poklesl na 8 910 tun (-10,2 %). Vepřové se dováželo z Německa, Španělska a Polska. Vývozy byly realizovány převážnou většinou na Slovensko.
Meziročně vyšší schodek zahraničního obchodu s drůbežím masem byl také způsoben vyšším dovozem a nižším vývozem. Ve sledovaném období se dovezlo 28 969 tun (+4,3 %), většinou z Polska, a vyvezlo 9 104 tun (-2,7 %), nejvíce na Slovensko.
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Ve třetím čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 731 114 tis. litrů mléka (+8,7 %), z toho nákup mlékáren činil 626 600 tis. litrů (+2,0 %).
Ceny zemědělských výrobců mléka byly vzhledem k nízké úrovni ve třetím čtvrtletí loni o 38,4 % vyšší. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,51 Kč za litr, tj. o 0,23 Kč vyšší než v předcházejícím čtvrtletí.
Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně snížil, a to na 183 419 tun. Klesl jejich dovoz (-12,4 %, na 64 050 tun) i vývoz (-10,1 %, na 247 470 tun). Největší podíl na sníženém dovozu i vývozu mělo mléko a smetana. Meziročně se jich dovezlo o 9 759 tun a vyvezlo o 22 424 tun méně. Zahraniční obchod s máslem se meziročně snížil o 810 tun (-17,3 %) na straně dovozu a o 367 tun (-39,4 %) na straně vývozu. S mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce obchodovalo s Německem a Slovenskem v obou směrech, na dovozu také s Polskem a vývozu s Itálií.
____________________
1)Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. Kč.
Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní.
Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Zdroj dat:
statistická zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem 1-12), o chovu skotu (Zem 1-02), o chovu prasat (Zem 2-02)
publikace ČSÚ Indexy cen zemědělských výrobců (011045-17)
databáze zahraničního obchodu (ČSÚ)
výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12 a o nákupu drůbeže Drůb (MZe) 4-12)
Termín ukončení sběru dat: 10. 10. 2017
Termín ukončení zpracování: 25. 10. 2017
Související publikace:
Porážky hospodářských zvířat
https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-srpen-2017, termín zveřejnění podrobných údajů za září: 6. 11. 2017
Chov skotu
https://www.czso.cz/csu/czso/chov-skotu-1-pololeti-2017
Chov prasat
https://www.czso.cz/csu/czso/chov-prasat-k-31-7-2017
Ceny v zemědělství
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky&katalog=31785#katalog=31785
Termín zveřejnění další RI: 30. 1. 2018
Přílohy
-
czem103017.docx
-
Přílohy:
-
Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
-
Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
-
Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
-
Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
-
Graf 4 Mléko – nákup a průměrné ceny zemědělských výrobců
- rok 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí a rok 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí a rok 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
- rok 2014 | 4. čtvrtletí a rok 2014 | 3. čtvrtletí 2014 | 2. čtvrtletí 2014 | 1. čtvrtletí 2014
- rok 2013 | 4. čtvrtletí a rok 2013 | 3. čtvrtletí 2013 | 2. čtvrtletí 2013 | 1. čtvrtletí 2013
- rok 2012 | 4. čtvrtletí a rok 2012 | 3. čtvrtletí 2012 | 2. čtvrtletí 2012 | 1. čtvrtletí 2012
- rok 2011 | 4. čtvrtletí a rok 2011 | 3. čtvrtletí 2011 | 2. čtvrtletí 2011 | 1. čtvrtletí 2011
- rok 2010 | 4. čtvrtletí 2010 | 3. čtvrtletí 2010 | 2. čtvrtletí 2010 | 1. čtvrtletí 2010
Zveřejněno dne: 30.10.2017
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
30. 10. 2017
Výroba hovězího i vepřového masa klesla
Zemědělství – 3. čtvrtletí 2017
Ve 3. čtvrtletí dosáhla výroba masa 107 205 tun, meziročně o 2,8 % méně. Z toho bylo 15 900 tun (-7,0 %) hovězího, 50 835 tun (-5,2 %) vepřového a 40 419 tun (+2,0 %) drůbežího. Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat se meziročně zvýšily u skotu (+3,4 %) a prasat (+8,1 %), ke snížení ceny došlo u jatečných kuřat (-1,6 %). V zahraničním obchodě s živými zvířaty bylo zaznamenáno snížení vývozu zástavového skotu a trvale klesající dovoz selat. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od producentů 731 114 tis. litrů mléka (+ 8,7%). Ceny zemědělských výrobců mléka byly vzhledem k nízké úrovni ve třetím čtvrtletí loni o 38,4 % vyšší.
Porážky a výroba masa
Ve třetím čtvrtletí 2017 bylo na jatkách poraženo 53,9 tis. ks skotu, což je meziročně o 6,8 % méně, z toho bylo 21,7 tis. býků (-9,0 %), 24,8 tis. krav (-7,1 %) a 5,0 tis. jalovic (+3,9 %). Celková produkce hovězího masa činila 15 900 tun (-7,0 %). Ve sledovaném období pokračoval pokles počtu poraženého skotu a výroby hovězího masa, která se nejvíce snížila v kategorii býků (-9,5 %), tj. hlavní kategorii pro produkci hovězího masa.
Také počet poražených prasat pokračoval v dlouhodobém poklesu; ve třetím čtvrtletí jich bylo poraženo 566,7 tis. ks (-5,7 %). Vepřového masa bylo vyrobeno 50 835 tun (-5,2 %).
V tomto čtvrtletí došlo k mírnému meziročnímu zvýšení výroby drůbežího masa na 40 419 tun (+2,0 %).
Stavy skotu a prasat
Podle statistického šetření o chovu skotu bylo v ČR na začátku třetího čtvrtletí 2017 chováno 1 420,0 tis. ks skotu, meziročně o 2,6 % více. Stavy krav se zvýšily o 1,5 %, z nichž dojených krav ubylo o 2,0 % (na 364,3 tis. ks) a ostatních (masných) bylo více o 8,0 % (214,4 tis. ks). Ve věkové kategorii 1–2 roky zůstaly stavy zvířat téměř stejné (+0,8 %), a to díky vyššímu počtu býků ve výkrmu (+5,2 %), i když stavy jalovic pro obnovu stáda klesly (-1,1 %).
Stavy prasat k 31. 7. 2017 se meziročně téměř nezměnily (1 563,5 tis. ks, -0,5 %). Podstatný pokles byl zaznamenán v kategorii prasat ve výkrmu, a to především s hmotností nad 80 kg, tj. prasat určených k porážce v bezprostředně navazujícím období (-7,4 %). Stavy selat do 20 kg se zvýšily o 9,8 %. Stavy prasnic meziročně zůstaly stejné (93,3 tis. ks, +0,3 %), zvýšil se počet zapuštěných prasnic (+2,2 %) i prasniček (+7,4 %).
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve třetím čtvrtletí meziročně mírně zvýšily u všech kategorií: u býků o 1,8 %, u krav o 6,1 %, u jalovic o 3,7 % a u telat o 9,9 %. Průměrná cena jatečných býků byla 47,77 Kč za kg v živém nebo 86,94 Kč za kg v jatečné hmotnosti.
Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat meziročně vzrostly o 8,1 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 34,23 Kč/kg živé hmotnosti nebo 44,50 Kč/kg jatečné hmotnosti.
Ceny jatečných kuřat byly o 1,6 % pod loňskou úrovní. Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti za průměrnou cenu 23,13 Kč za kg v živém.
Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu[1]) s živými zvířaty se v období od června do srpna 2017 více živých zvířat vyvezlo, než dovezlo. Tento přebytek obchodní bilance se meziročně u skotu mírně snížil, výrazně klesl u prasat a nepatrně se zvýšil u drůbeže.
Vývoz živého skotu (50,0 tis. ks) výrazně převyšoval jeho dovoz (1,9 tis. ks), i když meziročně mírně poklesl (-3,7 %) v důsledku nižšího vývozu zvířat určených k dalšímu chovu (31,6 tis. ks; -6,7 %). Zvířat určených k porážce se meziročně dovezlo výrazně více (1,4 tis. ks a 820 tun), zatímco vývoz zůstal téměř na stejné úrovni (18,4 tis. ks a 12 012 tun v živé hmotnosti). Největší podíl na vývozu živého skotu měla zvířata prodaná do Turecka (plemenná, k dalšímu chovu i k porážce), dále se skot vyvážel do Rakouska, a to především k porážce.
V zahraničním obchodě s živými prasaty došlo ve sledovaném období k výrazným meziročním změnám. V dovozu živých prasat sice stabilně převládala kategorie do 50 kg, ale k vyrovnání poptávky po selatech jich stačilo 31,4 tis. ks, neboť jejich dovoz se snížil na 47,4 tis. ks (-10,3 %) a vývoz činil 16,1 tis. ks. Vyvážela se především prasata k porážce. Jejich množství také kleslo (na 55,5 tis. ks; -10,4 %), přesto celková bilance obchodu s živými prasaty zůstala kladná. Prasata se dovážela z Německa (selata i jatečná prasata), z Dánska (plemenná prasata a selata) a z Nizozemska (výhradně selata), vyvážela se na Slovensko (převážně jatečná prasata), do Maďarska (všechny kategorie prasat) a Německa (jatečná prasata a selata).
Zahraniční obchod s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Ve sledovaném období bylo dovezeno 3,1 mil. jednodenních kuřat (meziročně -5,7 %) a vyvezeno 22,6 mil. ks (+5,5 %). Jatečných kuřat a slepic se vyvezlo 7 215 tun (-9,6 %). Největší podíl na dovozu živé drůbeže mělo Německo (jednodenní mláďata), Maďarsko (jednodenní kuřata) a Slovensko (jednodenní užitková kuřata, broileři a slepice k porážce). Živá drůbež se vyvážela hlavně na Slovensko (všechny druhy mláďat drůbeže a jatečná kuřata), do Německa (jednodenní kachňata, vykrmené krůty a kuřata) a do Polska (všechny druhy a kategorie drůbeže).
Zahraniční obchod1) s masem vykázal větší zápornou bilanci než ve stejném období loni (-7 109 tun u hovězího, -57 556 tun u vepřového a -19 865 tun u drůbežího).
Schodek zahraničního obchodu se nejvíce prohloubil u hovězího masa. Jeho dovoz vzrostl na 9 652 tun (meziročně +21,5 %), kdežto vývoz se snížil na 2 543 tun (-2,8 %). Dovezené hovězí maso pocházelo nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Většina vývozu směřovala na Slovensko, vyváželo se také do Nizozemska a Polska.
Dovoz vepřového masa zaznamenal opět mírné meziroční zvýšení. Dovezlo se ho 66 466 tun (+3,7 %), kdežto vývoz poklesl na 8 910 tun (-10,2 %). Vepřové se dováželo z Německa, Španělska a Polska. Vývozy byly realizovány převážnou většinou na Slovensko.
Meziročně vyšší schodek zahraničního obchodu s drůbežím masem byl také způsoben vyšším dovozem a nižším vývozem. Ve sledovaném období se dovezlo 28 969 tun (+4,3 %), většinou z Polska, a vyvezlo 9 104 tun (-2,7 %), nejvíce na Slovensko.
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Ve třetím čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 731 114 tis. litrů mléka (+8,7 %), z toho nákup mlékáren činil 626 600 tis. litrů (+2,0 %).
Ceny zemědělských výrobců mléka byly vzhledem k nízké úrovni ve třetím čtvrtletí loni o 38,4 % vyšší. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,51 Kč za litr, tj. o 0,23 Kč vyšší než v předcházejícím čtvrtletí.
Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně snížil, a to na 183 419 tun. Klesl jejich dovoz (-12,4 %, na 64 050 tun) i vývoz (-10,1 %, na 247 470 tun). Největší podíl na sníženém dovozu i vývozu mělo mléko a smetana. Meziročně se jich dovezlo o 9 759 tun a vyvezlo o 22 424 tun méně. Zahraniční obchod s máslem se meziročně snížil o 810 tun (-17,3 %) na straně dovozu a o 367 tun (-39,4 %) na straně vývozu. S mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce obchodovalo s Německem a Slovenskem v obou směrech, na dovozu také s Polskem a vývozu s Itálií.
Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní.
Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Zdroj dat:
statistická zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem 1-12), o chovu skotu (Zem 1-02), o chovu prasat (Zem 2-02)
publikace ČSÚ Indexy cen zemědělských výrobců (011045-17)
databáze zahraničního obchodu (ČSÚ)
výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12 a o nákupu drůbeže Drůb (MZe) 4-12)
Termín ukončení sběru dat: 10. 10. 2017
Termín ukončení zpracování: 25. 10. 2017
Související publikace:
Porážky hospodářských zvířat
https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-srpen-2017, termín zveřejnění podrobných údajů za září: 6. 11. 2017
Chov skotu
https://www.czso.cz/csu/czso/chov-skotu-1-pololeti-2017
Chov prasat
https://www.czso.cz/csu/czso/chov-prasat-k-31-7-2017
Ceny v zemědělství
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky&katalog=31785#katalog=31785
Termín zveřejnění další RI: 30. 1. 2018
Přílohy
Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
Graf 4 Mléko – nákup a průměrné ceny zemědělských výrobců
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Sleva na poplatníka 2023 - 30.840. Kč. Slevu může uplatnit zaměstnanec i OSVČ. Sleva zůstává stejná jako v roce 2022.
- Slevy na dani 2023, 2022: na poplatníka lze odečíst 30.840 Kč, na manželku/manžela 24.840 Kč
- Ostatní příjmy, § 10 - Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
- XRP (Ripple) - aktuální a historické ceny kryptoměny XRP (Ripple) , graf vývoje ceny kryptoměny XRP (Ripple) - 10 let - měna USD
- ROHLIK FIN.10,0/26 - Dluhopis ROHLIK FIN.10,0/26 aktuálně, kurzy Burza - akcie online
- 30.10.2017 Zemědělství - 3. čtvrtletí 2017
- 16.10.2017 Vývoj indexů cen výrobců - 3. čtvrtletí 2017
- 16.10.2017 Vývoj indexů cen výrobců - 3. čtvrtletí 2017
- 30.01.2018 Zemědělství - 4. čtvrtletí a rok 2017
- 04.12.2017 Vývoj mezd zaměstnanců - 3. čtvrtletí 2017
- 05.09.2017 Vývoj mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2017
- 05.09.2017 Vývoj mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2017
Prezentace
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Od slunečního světla do hlubin: Skrytý zdroj kyslíku, který vyvolává kontroverze
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Svět se mění: 4 klíčové výzvy, na které musíte připravit své děti
Ole Hansen, Saxo Bank
Šokující předpovědi - Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI
Radoslav Jusko, Ronda Invest
AI, demografie a ženy investorky. Investiční trendy pro rok 2025
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets