Proč Buffett tentokrát hrubě ignoruje své zásady?

Investoři mají k dispozici širokou škálu valuačních měřítek. Warren Buffett podle svých slov preferuje poměr hodnoty všech obchodovaných akcií k nominálnímu národnímu produktu. Ten je dán součtem HDP a čistých příjmů ze zahraničí. Nemá cenu zdůrazňovat, že nejde o měřítko, které by odráželo aktuální situaci, protože dostupná data jsou k dispozici až se znatelným zpožděním. Každý týden je ale k dispozici poměr cen akcií a očekávaných tržeb společností obchodovaných v indexu S&P 500. A tento ukazatel se chová hodně podobně jako ten Buffettův. Investor a ekonom Ed Yardeni probírá na svém blogu to, co nyní jeho hodnota naznačuje a jaký je Buffettův další výhled.

Buffett v prosinci roku 2001 řekl, že pokud se jeho poměr pohybuje mezi 70 % až 80 %, je pravděpodobné, že nákup akcií přinese zisky. Jestliže se tento poměr naopak vyšplhal ke 200 % jako v roce 1999 a na počátku roku 2000, investoři si „hrají s ohněm“. Na konci druhého čtvrtletí tohoto roku se Buffettův poměr dostal na 176 % a téměř se tak dostal na vrchol z počátku roku 2000, kdy dosáhl hodnoty 180 %. Poměr cen a tržeb se pak v polovině září pohybuje kolem hodnoty 198 %. 

Buffett ale tentokrát takto vysokým hodnotám mnoho pozornosti nevěnuje a naopak hovoří o tom, že index DJIA se bude za sto let pohybovat na úrovni 1 milionu bodů. Na konferenci v New Yorku pořádané devatenáctého září také zmínil, že od roku 1982 bylo do žebříčku nejbohatších Američanů zařazeno už asi 1 500 lidí. Podle něho „z nich nyní nikdo nedrží krátké pozice“. Otevírání krátkých pozic, kterými se spekuluje na negativní vývoj, je podle Buffetta v případě sázek na celou americkou ekonomiku strategie odsouzená ke ztrátám a „bude tomu tak i nadále“. Investor také říká, že když někoho slyší hovořit pesimisticky o budoucnosti Spojených států, pomyslí si, že se musel zbláznit. 

Známý investor Mario Gabelli v souvislosti s Buffettovým odhadem hodnoty indexu DJIA za sto let ovšem na Twitteru poznamenal, že Buffett se asi stal medvědem. Na dosažení hodnoty indexu ve výši jednoho milionu bodů za sto let totiž stačí asi 3,9% roční růst, ovšem průměr dosažený od počátku dvacátého století se pohybuje kolem 5,5 %. Dokumentuje to následující obrázek, který ukazuje skutečný vývoj indexu DJIA a indexu spotřebitelských cen a porovnává je s několika scénáři konstantního ročního růstu ve výši 2 % až 6 %:



Druhý obrázek popisuje modrou křivkou dlouhodobý vývoj Buffettova valuačního měřítka. Červená křivka zobrazuje vývoj poměru cen akcií k očekávaným tržbám: