Kamil Čermák z ČEZ ESCO: Jsme lídry, ale musíme sledovat trendy, aby se z nás nestal dinosaurus

ČEZ ESCO – divize zaštiťující služby na úspory energií a řešení pro „chytrá města“ byla slavnostně uvedena na trh v březnu 2016. Do jejího čela byl zvolen Kamil Čermák, který se po několika letech vrátil do managementu energetického gigantu. Jím vedená firma má za sebou několik desítek realizací. Zejména ty z oblasti úspor energií – Národním divadle, České filharmonii a čerstvě také v Kongresovém centru Praha, slouží jako příklad zvládnutých EPC projektů i v rámci Evropské unie. Podle Čermáka je velkou výzvou pro ESCO rozvoj elektromobility, chytrých měst a možná také internetu věcí.

Shrňte, prosím, vývoj divize ČEZ ESCO od jejího uvedení na trh

Za prvé se ESCO zvětšilo kvantitativně a troufám si říct, že i kvalitativně a dneska už máme deset dceřiných společností. Z ČEZu Prodej jsme integrovali část prodejní síly, která se stará o B2B zákazníky, takže jsme si sem přitáhli v tom dobrém slova smyslu i prodej komodity – elektřiny a zemního plynu. Dá se říct, že dneska jsme už schopní téměř zákazníkům, které máme v portfoliu, z jednoho místa nabídnout kompletní služby od komodity (el. energie, plynu) až po produkty a projekty, které šetří energii, což je velmi moderní téma a bude čím dál víc nabývat na významu. Umíme také integrovaná řešení jak pro firmy, tak pro veřejnou sféru a máme i novou dceřinou společnost zaměřenou přímo na bytové domy.

Dá se říct, že za dva a půl roku se z nás stal víc než poskytovatel parciálních služeb nebo produktů, v počítačové hantýrce by se dalo říct, že jsme systémový integrátor, který velkému zákazníkovi říká: podívej, já ti z jednoho místa nabízím integrované řešení tvých energetických potřeb, ať už se to jmenuje elektrická energie, kogenerační jednotky, baterky, úspory, prostě kompletní řešení energetického managementu třeba až po outsourcing provozu rozvoden, trafostanic apod.

Vyrostli jste velmi rychle, pomohlo tomu zázemí gigantu ČEZ? Nebo co je hlavním důvodem takového rozmachu?

Jistě, příslušnost k rodině ČEZ je významným faktorem. ČEZ ESCO pomohlo, že se firma nebudovala na zelené louce, ale měla na čem stavět. Například ČEZ ENERGO, která dělala kogenerace, byl takový tygr, na kterém ESCO výrazně vyrostlo. Historicky je tady společnost ENESA, která je „leading brand“ v oblasti EPC projektů a energetických úspor. (O společnosti ENESA jsme například psali v textu V Národním se topí samotnými diváky)

Když jste měli na čem stavět a jste součástí velké skupiny, určitě máte k dispozici i prostředky na nákup. Podařilo se uzavřít nějakou akvizici?

Bylo jich více, ale největší akvizicí loňského roku byla koupě stoprocentního podílu ve společnosti AZ Klima, což je největší český producent a instalátor všeho, čemu se dřív říkalo TZB – technické zabezpečení budov, dneska se tomu moderně říká HVAC  – heating, ventilation, air conditioning a cooling, ale nicméně je to pořád stejné. Tím pádem jsme získali i výrobní kapacitu, AZ KLIMA má výrobní závod v Milovicích na jižní Moravě. Založili jsme nedávno i joint venture s partnery na oblast lokálních distribučních systémů (LDS) a tam jsme, musím říct, nad očekávání úspěšní, dneska už se blížíme počtu dvaceti LDS. Když uvážíte, že Českomoravská distribuce jako hlavní hráč na trhu jich má kolem čtyřiceti, tak jsme se docela rychle vyhoupli. Naší poslední akvizicí je firma KART, která působí na trhu technické správy budov 25 let a mezi její zákazníky patří vědecká pracoviště, prestižní galerie nebo nadnárodní hotelové řetězce, tedy firmy a instituce, které vyžadují tu nejvyšší kvalitu poskytovaných služeb.

Chystáte nějakou zajímavou akvizici na zbytek roku?

Dostali jsme mandát představenstva ČEZu pro integraci toho, co dnes známe jako ČEZ Slovensko, to znamená, že všechny naše operace na Slovensku se stanou součástí ESCO. Do konce letošního roku tak vznikne něco jako „ČESCOslovensko“, které se bude kompletně starat o československý trh. Na slovenském trhu totiž vidíme docela slušné příležitosti. Některé naše dceřiné společnosti už tam operují, některé tam chceme v rámci akvizic přikoupit. Rádi bychom si udělali ze Slovenska další „požehnaný“ kraj pro ESCO služby.

O rozvoji elektromobility pohledem společnosti ČEZ jsme mluvili s Tomášem Chmelíkem, který má tuto oblast na starosti

V oblasti SmartCity je asi nejdál Vrchlabí, jací jsou další lídři z Vašeho pohledu?

Dnes jsou tři taková hlavní referenční města: Vrchlabí, to je taková smart laboratoř, Písek, a teď nově – díky osvícenému vedení – Třinec. Ten nakoupil největší flotilu elektroautobusů v České republice a po Vídni jsou tak druhým největším provozovatelem ve střední Evropě. Zároveň je teď v Třinci velká poptávka po moderních produktech typu dobíjecí stanice, fotovoltaiky a tak dále. To je špička toho pelotonu, ale přidávají se i další města. Například hlavní město se odhodlalo rozvíjet Smart City koncept v mnoha oblastech a rádi bychom byli partnerem „smartifikace“ budov. Otevírají se i projekty v oblasti energetického managementu v Praze a další témata.

To si tedy věříte. Jak velký potenciál trhu odhadujete?

Říká se, že ten trh má potenciál zhruba 50 mld. To je asi pravda, ale je to totálně fragmentovaný trh.  V tomto businessu se pohybují stavební firmy, facility firmy… Pro nás je tedy důležité, abychom byli ten systémový integrátor na špici. Mimochodem jedna ze zajímavých oblastí do budoucna je security. To sice vypadá úplně neenergeticky, jenomže oblast bezpečnosti a systému technické ochrany je už dnes hodně provázána s našimi službami.

Jaký vývoj propojování jednotlivých oblastí odhadujete?

Kdybych se chtěl hodně zasnít, tak jsme někde u IoT záležitostí (internet věcí – Internet of Things), které taky úzce souvisí se smart cities. Tohle jsou trendy, které musíme sledovat, protože zůstat v ESCO dneška by znamenalo, že za pět nebo deset let už budeme staří. Ale kouzlo ESCO je v tom, že se musíme otáčet. Abychom vytvořili stovky milionů naší EBITDA, tak musíme udělat spoustu businessů za pět, deset milionů. Je to prostě mnohem náročnější, než byli energetici dřív zvyklí, protože energetika dřív znamenala jednou do roka uzavřít nový kontrakt a získat marži. Teď začínáte každý rok od nuly a musíte podepsat spoustu kontraktů, aby se ta čísla natočila. A to v podmínkách energetického kolosu vyžaduje poměrně velkou kulturní změnu už proto, že některé z našich dceřiných společností mají soukromé spoluvlastníky, kteří jsou zvyklí desítky let pracovat na volném trhu. Chtějí mít za sebou ten kolos, ale zároveň chtějí dost velkou flexibilitu, aby mohli podnikat operativně. To je prostředí, které musíme vytvořit.

Co se ČEZ ESCO nejvíc povedlo?

ESCO je vlajkovou lodí nové energetiky ČEZ a ta čísla to po dvou letech potvrzují. Synergie toho, co jsme historicky měli, té armády zákazníků a know-how těch firem, umožňují multiplikovat jejich historický business. Kdyby dnes každá z našich dcer obchodovala samostatně, tak neudělá takový ukazatel EBITDA, který udělá díky té energii, že z jednoho místa nabídnete všechno a dostanete se k těm obchodům, ke kterým byste se jinak nedostali, protože byste neměli toho zákazníka, jelikož nemáte takové portfolio služeb.

Který projekt je Váš osobně oblíbený?

To se nedá tak snadno říct, teď ze mě bude mluvit ten otec, který má rád všechny svoje děti. Ale co se týče třeba EPC, pak je to určitě projekt ENESA v Kongresovém centru Praha (podrobně jsme o něm psali v textu ENESA z ČEZ ESCO dokončila revitalizaci Kongresového centra Praha a boduje se zdravotnickými projekty). Tam dnes vodí paní primátorka návštěvy a ukazuje, jak funguje EPC. Za AZ KLIMA je to určitě instalace vzduchotechniky pro kilometrovou výrobní halu Jaguar Land Rover na Slovensku, to je velký obchod. ČEZ Solární tam asi nemá jeden projekt, ale ten počet instalací ukazuje, že ČEZ Solární se může stát zárodkem něčeho, čemu říkáme ČEZ Servisní. Pro malé a střední firmy chceme mít z jednoho místa soláry, baterky, do budoucna nabíječku na elektroauto, veškeré chytré řízení managementu domů. Tohle všechno jsme dnes schopní nabídnout a ten nárůst je tam opravdu významný. Zkrátka na každém tom úseku bych našel něco, co se za loňský rok podařilo a má to úspěch.

Mluvil jste o smart cities, chytrých budovách a řešeních pro velké podniky a města, ale co malé obce, mohou se na vás obrátit?

Pro ESCO je důležité velké město i malá obec, která chce například veřejné osvětlení či jakýkoliv jiný produkt z našeho portfolia. Podobně se také věnujeme malým a středním firmám. A máme i nový joint venture na bytové domy, ČEZ Bytové domy. Těch je v Česku 220 tisíc a pro ně je potřeba najít řešení kogenerací, fotovoltaiky a podobně. A to je pro nás velmi zajímavý business. Odhaduje se, že v tomhle segmentu se točí miliarda až dvě. My můžeme pomoct se zkušenostmi všech firem v holdingu, vymyslet řešení pro komplex bytových domů od zateplení, solárních panelů, baterií až po kogenerační jednotky.

Jaké jsou vize propojení ESCO s elektromobilitou?

Dlouhodobě se ve Skupině ČEZ věnujeme výstavbě sítě veřejných dobíjecích stanic. Vytváříme tak základní infrastrukturu, která pomáhá rozvoji elektromobility v Česku. Počet elektroaut na našich silnicích stabilně poroste. Je to celosvětový trend. Různé státy už nyní přicházejí s tím, že prodej aut s dieselovými a benzinovými motory úplně zakážou. Jednotlivé automobilky, včetně Škody Auto, si stanovují vlastní cíle výroby elektromobilů.  A elektromobilita už začíná být zajímavá i pro naše firemní zákazníky nebo municipality. Ať z toho důvodu, že plánují do budoucna a počítají s nižšími provozními náklady elektromobilů nebo protože chtějí být ekologičtější. Těmto zájemcům tak nabízíme návrh a instalaci dobíjecích stanic na klíč, elektrifikaci firemních flotil, pronájmy či prodeje elektromobilů, wallboxy, kabely pro dobíjení. Samosprávám pomůžeme s produkty pro městkou hromadnou dopravu, s dobíjecími stanicemi pro elektrobusy, například v Třinci jsme jich nedávno instalovali deset, což je nejvíc na jednom místě v Česku. A známe dobře dotační prostředí, tak zákazníkovi zprostředkujeme všechno, co se týká žádosti o dotaci.

Jiří Reichl

Příspěvek Kamil Čermák z ČEZ ESCO: Jsme lídry, ale musíme sledovat trendy, aby se z nás nestal dinosaurus pochází z Ekonomický deník

Přečtěte si také