Návrhy na integraci EU spíš rozdělují, Česko je chyceno uprostřed

Opět se diskutuje o tom, jak moc hluboká a rychlá by měla být integrace zemí v Evropské unii a eurozóně. A tato diskuse o integraci vyvolává stále větší rozdělení. Paříž by chtěla s Berlínem směřovat k postbrexitovské budoucnosti, bývalé komunistické země na východě Evropy ale další postup zvažují. Lili Bayer na stránkách Politico poukazuje na to, že i v rámci tohoto regionu se začínají objevovat znatelné rozdíly v názorech na další vývoj a tudíž klesá šance na společný postup vůči nově vytvořené německo-francouzské alianci. 

Podle Politico nyní země jako Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko aktivně prosazují hlubší integraci a nakonec i členství v eurozóně. Polsko a Maďarsko jsou již v Schengenu, ale do eurozóny se jim nechce. Bojí se další integrace, která by dala větší moc Bruselu a jeho úředníkům. Česká republika se nachází někde uprostřed. Její veřejnost je vůči další integraci skeptická, ale politici jí nechávají otevřené dveře. A Slovensko nemá problém s vícerychlostní Evropou, kde bude skupina zemí prosazovat hlubší integraci a zbytek ne.

Vícerychlostní EU prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron, ale prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker nedávno ve svém projevu ujišťoval, že takového vývoje se země na východě Evropy bát nemusí. Euro by podle něj mělo země spojovat a ne je rozdělovat. Jeho cílem je, aby euro bylo měnou pro celou EU. Dodal, že Bulharsko a Rumunsko by měly do Schengenu vstoupit již nyní, Chorvatsko ve chvíli, kdy na to bude připraveno. 

Proti vícerychlostní Evropě jsou i Polsko s Maďarskem. Tyto země mají za sebou dlouholetý boj s Bruselem v mnoha oblastech, od sporů ohledně vlády práva až k migraci. Tyto země neplánují brzký vstup do eurozóny a snahu o integraci vidí v mnoha ohledech skepticky. Ryszard Czarnecki z polské strany Právo a spravedlnost například říká, že eurozóna je nápadem pro bohaté země, ale Polsko je stále jednou z nejchudších zemí. V dohledné době proto do měnové unie vstupovat nebude. V Maďarsku má na rozdíl od Polska euro podporu většiny veřejnosti, ale vláda si chce ponechat kontrolu nad centrální bankou. Vláda však zároveň hovoří o tom, že závazek vstupu do eurozóny platí, jen je těžké říci, kdy bude správný čas k jeho naplnění. 

Česká republika je podle Politico „chycena uprostřed“. Veřejnost je k další integraci EU totiž značně skeptická – podle průzkumu Eurobarometeru z jara letošního roku podporuje zavedení eura jen 29 % Čechů a asi 30 % z nich důvěřuje EU. Vláda ale navzdory tomuto postoji aktivně hovoří ve prospěch aktivní role na formování budoucnosti eurozóny. Favoritem nadcházejících voleb je ale podnikatel Andrej Babiš, jehož volební kampaň je vůči další integraci značně skeptická.