Nejpřijatelnější prezident Drahoš, v preferencích vládne Zeman

Centrum pro výzkum veřejného mínění uveřejnilo výsledky průzkumu pro prezidentské volby. Výzkum zkoumal jednak ochotu lidí účastnit se prezidentských voleb a dále přijatelnost jednotlivých kandidátů pro prezidentský post.

Na dotaz jestli půjdou k volbám, odpovědělo kladně 67 % dotazovaných, záporně odpovědělo 27 % a odpověď nevím zvolilo 6 % lidí. Účast v prvním kole příštích prezidentských voleb by tak podle statistik byla vyšší, než reálná účast při volbách prezidenta v roce 2013.

Dotázaní, kteří odpověděli, že by se prezidentských voleb účastnili, pak odpovídali na dotaz, kterého konkrétního kandidáta by volili.

Největší podporu měl u dotazovaných současný prezident Miloš Zeman. Preferovala by ho skoro čtvrtina dotazovaných. Dalšími preferovanými by pak byli Jiří Drahoš a Michal Horáček, které by podpořilo něco málo přes desetinu lidí. Ostatní kandidáty by volilo okolo jednoho procenta dotazovaných.

V případě Miloše Zemana jeho podpora narůstá s věkem dotázaných a je výrazně vyšší u lidí, kteří se politicky řadí spíše k levici. Jiřího Drahoše pak nejvíce podporují absolventi vysokých škol a ti, kteří se politicky orientují spíše k pravici. 

Michal Horáček je nejvíce podporován lidmi ve věku do třiceti let. S postupným nárůstem věku dotazovaných jeho popularita klesá. Stejně jako u Drahoše, se k Horáčkovi přiklánějí lidé, kteří se politicky orientují k pravici.

Dotazovaní poté měli za úkol obodovat jednotlivé prezidentské kandidáty, na kolik by pro ně byli přijatelní ve funkci prezidenta, na škále od 0 do 10. Dle tohoto průzkumu je pro veřejnost většina kandidátů neznámá.

Podle průměru hodnocení nejlépe vychází Jiří Drahoš s průměrem 5,9, Miloš Zeman a Michal Horáček jsou pak shodně o bod níže. U Miloše Zemana je nejvyšší podíl těch, kteří jej považují za "zcela přijatelného" a zároveň druhý nejvyšší podíl těch, kdo jej pokládají za "zcela nepřijatelného".

Voličské preference představují preference dotázaných, kteří mají volební právo a potvrdili, že by se prvního kola prezidentských voleb zúčastnili. Průzkum tedy nezahrnuje respondenty, kteří se voleb nechtějí účastnit nebo nevědí, zda se jich zúčastní.

Zároveň průzkum zahrnuje i nerozhodné voliče, kteří se voleb chtějí účastnit, ale nevědí koho budou volit. Průzkum tedy nelze zaměňovat s volebním modelem nebo prognózou. Zároveň jej nelze srovnat s případným výsledkem voleb.