Připoutejte se. Ta nejrazantnější fáze globalizace teprve přichází

Pokud chceme řádně porozumět globalizaci, musíme brát v úvahu posledních 200 000 let. Tvrdí to profesor ekonomie na Graduate Institute in Geneva a prezident Centre for Economic Policy Research v Londýně Richard Baldwin. Podle něj pak zjistíme, že globalizace probíhá ve třech fázích: Během první z nich se zvyšuje schopnost přesunu zboží, ve druhé přesunu myšlenek a ve třetí přesunu lidí. Od počátku devatenáctého století probíhá dramatický pokles přesunu zboží, což vedlo k prudkému růstu mezinárodního obchodu. Globalizaci si tedy obvykle spojujeme právě s tímto jevem. Jenže ten je jejím pouhým začátkem.

Před fází rozvoje obchodu měla každá vesnice svého řezníka, pekaře a další řemeslníky. Pak jsme začali být schopni dopravit zboží na velké vzdálenosti a došlo k významným ekonomickým a společenským změnám. Stále ale bylo těžké vyměňovat si myšlenky, nápady a znalosti. Rozvíjel se tak zejména Sever a někdy na počátku devadesátých let minulého století byla patrná velká nerovnováha mezi know-how ve vyspělých zemích a v zemích rozvíjejících se. Následovala ovšem informační a technologická revoluce, která tuto nerovnováhu snížila.

Na Západě však současná fáze globalizace vyvolává řadu problémů. Nemá ovšem smysl snažit se o jejich řešení metodami z minulého století. Tedy například cly či bariérami obchodu, míní Baldwin a jako příklad dává následující: „Zastánci brexitu neustále hovořili o odchodu z EU a management společnosti Nissan se proto sebral a vysvětlil britské vládě, jak vypadá moderní výrobní řetězec. Výroba motorů v Británii je jen jednou ze součástí celoevropské továrny, která potřebuje pohyb zboží, služeb, lidí, vlastnických práv. Bez něj se továrna zavře a lidé, kteří jsou naštvaní kvůli globalizaci, budou naštvaní ještě víc.“

Ekonom doporučuje, abychom „přijali realitu současného století a nedoufali, že se vrátí pracovní místa, která už jednou zmizela“. Pro vstup do zmíněné třetí fáze globalizace pak jsou podle něj klíčové dvě nové technologie, a to telerobotika a teleprezence, která je „podobná komunikaci přes Skype, ale je mnohem, mnohem lepší“. Díky telerobotice by mohl například chirurg operovat pacienta, který je vzdálený stovky kilometrů. Nebo by hotely v Londýně mohl uklízet někdo z Afriky. Během poslední fáze globalizace tak nemusí nutně docházet k fyzickému přesunu lidí, i tak ale podle ekonoma vyvolá obrovské strukturální změny v ekonomice.

Pro poslední fázi globalizace je vhodný systém vzdělávání, který upouští od přílišné specializace a klade důraz na celoživotní vzdělávání. Nová pracovní místa budou podle ekonoma vyžadovat zejména komunikační dovednosti a „schopnost fungovat v sítích lidských interakcí“. Teleprezence a telerobotika tyto dovednosti nenahradí, naopak je budou vyžadovat. „Proti poslední fázi globalizace se pravděpodobně zvedne ošklivá vlna politických kroků, ale na jejím příchodu to nic nezmění, nejde to zastavit,“ míní Baldwin.

Zdroj: Quartz