Nuda versus populismus. Němci asi znovu zvolí Merkelovou

Jak je možné, že v době, kdy populisté na řadě míst převracejí zavedené politické pořádky vzhůru nohama, čekají největší německou ekonomiku běžné, možná dokonce trochu nudné volby?

Němci si pravděpodobně vyberou stejnou dvojici středových stran, které řídí zemi už do konce druhé světové války, a 63letá kancléřka Angela Merkelová s velkou pravděpodobností obhájí čtvrtý mandát – jednoduše tím, že slibuje nechat věci více méně takové, jaké jsou, napsala agentura Bloomberg.

Merkelová je bezpochyby zkušená politička, je tu ale ještě jeden faktor, proč německé volby zřejmě nepřinesou žádné dramatické překvapení. Většina Němců si uvědomuje, že jsou vítězi globalizace. To jsou Spojené státy také – jenomže tam odtekly peníze většinou někam na vrchol. A do globalizace ani do zahraničního obchodu neryje ani žádná ze dvou hlavních centristických stran– na rozdíl třeba od prezidenta USA Donalda Trumpa.

Tisíce rodinných firem

Jednou z odpovědí může být Mittelstand – tisíce středně velkých firem rozesetých po celém Německu, které zůstávají v rodinných rukou a distribuují bohatství napříč zemí, namísto toho, aby zůstalo soutředěné v několika málo městech. Více než čtvrtinu veškerých pracovních míst vytvářejí právě tyto firmy, z nichž mnohé jsou špičkami ve svém oboru. I díky jejich kondici se podařilo srazit německou nezaměstnanost na 5,7 procenta (červencový údaj), zatímco v roce 2005 dosahovala skoro 12 procent.

Na výhody globalizace slyší němečtí voliči možná z ještě jednoho důvodu. Německý export tvoří 46 procent velikosti ekonomiky – čtyřnásobek toho co ve Spojených státech. A nedávná studie analytického střediska Bertelsmann Institute ukázala, že pokusy svrhnout politické elity nebo vytvářet obchodní překážky znějí německým voličům cize.

Kdo je tady populista?

Populismus se pochopitelně nevyhýbá ani Německu, kde je aktivní také neonacistické hnutí. Jenom za loňský rok napočítalo spolkové ministerstvo vnitra rekordních více než 22 000 trestných činů souvisejících s krajní pravicí. Do Bundestagu se ale od 50. let minulého století žádná krajně-pravicová strana nedostala.

To by se mohlo změnit letos s populistickou Alternativou pro Německo (AfD). Strana, která se po svém vzniku v roce 2013 vyjařovala proti euru, zaujala ostře antiimigrační a protiislámský postoj a její špičky utrousily několik rasistických poznámek. Krajněpravicová ani xenofobní ale není, říká její kandidát Enrico Komning.

Strana je silnější především v bývalé NDR, kde Mittelstand tak zakořeněný není. Práce je v bývalém "východním Německu" vzácnější a mzdy jsou zhruba 30 procent pod úrovní obvyklou na Západě. Příjmová nerovnost je obecně stále diskutovanějším tématem po celém Německu a na vzestupu je také dlouho potlačovaný nacionalismus, napsal Bloomberg.

Pravděpodobně největší třecí plochou mezi Merkelovou a řadou německých voličů jsou události z roku 2015, kdy hranice Německa překročil více než jeden milion migrantů. Merkelová slibuje, že něco takového se už opakovat nebude. V kampani se ale orientuje hlavně na to, jak udržet Německo ekonomicky na špici.

Řeč je o lepších technologiích na školách, podpoře infrastruktury nebo zelenějších motorech do aut, což je téma, o kterém bylo v posledních týdnech slyšet zřejmě nejvíce. Od emisního kandálu Volkswagenu, hořké pilulce, kterou musela největší evropská spolknout, uplynuly letos v září dva roky a Merkelové a jejím spolupracovníkům se často vytýkalo, že k aféře s manipulacemi v emisních testech převážně mlčeli.

„Většina Němců ví, že zahraniční obchod pro ně znamená výhody,“ říká podle Bloombergu Carsten Linnemann, poslanec za kancléřčiny konzervativce. Komning z AfD ale tvrdí, že i když německá ekonomika prosperuje, k mnoha jeho sympatizantům se řada těchto výdobytků nedostane. Pak přichází na řadu AfD, která říká: „Postaráme se o vás“, podotýká také Komning.

Merkelová vítězem, ale...

Nejnovější průzkum veřejného mínění, zveřejněný v úterý listem Frankfurter Allgemeine Zeitung, slibuje kancléřčině konzervativní Křesťansko-demokratické unii (CDU) a jejímu bavorskému spojenci, středolevé Křesťansko Sociální Unii 36,5 procenta hlasů. Druhá Sociálnědemokratická strana Německa v čele s někdejším předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem by získala 22 procent. V obou případech to je o 2 body méně než v předešlém průzkumu.

Na čtvrtém místě by skončila AfD, kterou vede v součanosti asi nejvíce nesourodá dvojice na německé politické scéně: 38letá konzultantka Alice Weidelová, která má homosexuální orientaci, a jednou tak starý nacionalista Alexander Gauland. Průzkum slibuje jejich straně 10 procent hlasů, o dva body více než v srpnu.

I když CDU volby pravděpodobně vyhraje, nebude mít asi dost křesel na to, aby dokázala sama sestavit vládu. Od roku 1945 se něco takového stalo v Německu jenom jednou.

Zdroje: FAZ, BBG, Deutsche Welle, Market Watch