Kdo se s ní jednou projede, má o budoucnosti aut a automobilek jasno?

Někdy je tím nejlepším investičním postřehem vyzkoušení konkrétního výrobku, či služby dané společnosti. Možná je už nyní všude trochu přeteslováno, ale Tesla 3 může znamenat důležitý milník v automobilové dopravě, výrobě automobilů i s ní spojených odvětvích. Rád bych se proto dnes k tématu elektromobilů vrátil. Motivací je mi Tom Randall z Bloombergu, který v obsáhlém článku popisuje vlastní zkušenosti s Teslou 3. A nešetří chválou: Krásné zrychlení, pohodlí, dobrá sedadla, dobře seřízené řízení, elegance, odemykání mobilním telefonem a tak dále. Vše s nadpisem „řízení Tesly 3 změní úplně vše“.

Tesla chce příští rok prodat 500 000 elektromobilů, což pravděpodobně znamená, že už jí jako zákazníci nebudou stačit jen električtí nadšenci. Bude muset začít přetahovat konzervativnější zákazníky tradičních automobilek. Hodně se hovoří o tom, že nejvíce na ráně jsou v tomto smyslu automobilky německé, i když já si tím nejsem zase tolik jist. Je třeba možné, že Němcům zbude velká tržní nika tradičních spalovacích motorů a Tesla bude destruovat zbytek trhu. Nebo Němci z pozice těch zaostávajících nakonec Teslu utahají a ve finiši se dostanou do čela pelotonu (takový jev by nebyl v ekonomické historii ojedinělý). Následující tabulka každopádně porovnává Teslu 3 s BMW a Mercedesem:

Krátce řečeno, počínaje cenou, přes zrychlení, velikost kufru, prostoru pro cestující, záruky na pohonnou jednotku a samozřejmě spotřebou konče je Tesla v tomto porovnání plně konkurenceschopná. Myslím tedy, že pokud dáme stranou možné obavy zákazníků z něčeho značně nového a nevyzkoušeného, brzdí Teslu jediné: Dojezd a nabíjecí infrastruktura. A také její produkční kapacity, což jsou ale starosti příjemné.

U současných aut, respektive jejich pohonných jednotek, je běžným tématem ke konverzaci jejich výkon a spotřeba. U elektroaut tomu tak jistě nebude. Evidentním kandidátem na klíčový ukazatel je v této oblasti dojezd, respektive poměr cena/dojezd. Současné prostředí mapuje následující tabulka, která v prvním číselném sloupci udává dojezd a v druhém prodejní cenu (doporučovanou výrobcem). Přeborníkem v samotném dojezdu je Tesla S 100D, která by měla na jedno nabití dojet 335 mil, tedy asi 540 km. Za ní je Tesla 3plus s 310 mílemi (500 km). A tento vůz je pak vítězem i v kategorii cena za míli dojezdu, protože za jednu míli u něj zákazník v ceně vozu zaplatí 142 dolarů:

Jak jsem zmínil, hodně se dnes diskutuje o tom, zda elektrifikace nebude znamenat konec slávy německých automobilek. Z tabulky je zřejmé, že VW, BMW i Daimler se mírně řečeno zatím nemohou chlubit zrovna nejlepšími výsledky, jak co se týče dojezdu, tak co se týče ceny za míli dojezdu. Snad s výjimkou Chevy Bolt jsou na tom ale s dojezdem mizerně všichni zbylí konkurenti, i když Američané, Japonci a Korejci to trochu kompenzují cenou za míli dojezdu.

Překážek masivní elektrifikaci bychom i během kratší diskuse našli celou řadu. Velkým otazníkem podle mne jsou vedle zmíněné infrastruktury zimy, které na nemalé části zeměkoule mohou přinášet teploty hluboko pod bodem mrazu. A ty ke všemu, co se nabíjí, nejsou zrovna přívětivé. Objevují se také zprávy, že některé automobilky přichází s novou koncepcí spalovacích motorů s výrazně nižší spotřebou (Mazda). Ale zdá se, že pokud se Tesla vypořádá s dnes již známou poruchovostí svých vozů, našlápnuto má zatím skutečně dobře.