Jak průzkumy lákají voliče k urnám... a jak mohly Trumpovi pomoct vyhrát volby

Klíčové hlasování se blíží. Televize i noviny opakují, že podle průzkumů bude výsledek těsný a nic není jasné. Teď půjde o všechno, tvrdí obě strany a mobilizují své voličské základny. Ty se skutečně aktivizují a k urnám míří voliči v hojných počtech – vždyť půjde úplně o každý hlas… Je možné, že očekávaná těsnost výsledku zvyšuje volební účast? Případ Švýcarských referend to naznačuje a tato teorie možná i vysvětluje úspěch Donalda Trumpa minulý rok nebo nečekanou podporu, jíž se dočkali britští labouristé minulý týden.

Otázka, zda je předpokládaná těsnost výsledku hnacím motorem za zvýšením voličské účasti, se stala předmětem studie čtveřice akademiků z univerzit v Chicagu, Mnichově, švýcarském Luganu a z Kalifornské univerzity v Berkeley. Jako vzorek jim posloužila federální referenda ve Švýcarsku věnující se důležitým tématům – například vztahu k Evropské unii, obranné politice nebo rozvoji infrastruktury.

Předpokladem pro zvýšený zájem voličů o hlasování kvůli očekávanému těsnému výsledku jsou pochopitelně předvolební průzkumy. Jejich masové rozšíření na národní úrovni země helvétského kříže zažila až v roce 1998. Autoři studie skutečně vypozorovali, že mezi lety 1981 a 1998 neexistoval statisticky významný vztah mezi volební účastí a těsností výsledků. Naopak v letech 1998 až 2014 byla těsnost výsledků s volební účastí spojená spíše.

Aby studie lépe doložila, že právě očekávaná těsnost způsobuje vyšší účast, a ne naopak, její autoři se zaměřili i na předpoklady z národních průzkumů. Ukázalo se, že nárůst očekávané těsnosti výsledku referenda o jednu běžnou odchylku (tedy zhruba 7% nárůst těsnosti v daném vzorku) zvyšuje volební účast o 1,5 procenta. Má tak statisticky větší důsledek na účast než například rozsah kampaní (vyjádřený počtem politických inzerátů v médiích), pokrytí problematiky referenda v médiích nebo vnímaná důležitost referenda voliči.

Může průzkum jedny voliče uchlácholit a druhé aktivovat?

Autoři studie si na závěr dovolují aplikovat svou teorii na loňské americké prezidentské volby, jeden z nejvyhrocenějších politických střetů na Západě za velmi dlouhou dobu. Většina mainstreamových médií podporujících demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou po většinu kampaně i těsně před jejím koncem tvrdila, že má bývalá první dáma a ministryně zahraničí před realitním magnátem Donaldem Trumpem náskok.

Pravicová média, mezi jejichž obecenstvo patřili zejména republikánští voliči, však Clintonové tak jasný náskok nepřisuzovala. Právě víra, že vítězství je na dosah a není ztracené, mohla Trumpovy voliče dovést k urnám, zatímco přesvědčení, že Clintonová musí vyhrát, zase nechalo její podporovatele doma. 

Zdá se, že předvolební průzkumy mohou mít výrazný vliv na voličskou účast. Důležitým faktorem je v důsledku také to, jakým průzkumům věnují jací voliči pozornost – pokud si jedna strana myslí, že má vítězství v kapse, k urnám se spíše nevydá. Něco podobného jsme možná sledovali i minulý týden ve Spojeném království – jediná agentura YouGov předpokládala volební pat, zatímco ostatní průzkumy očekávaly vítězství konzervativců. Ti se navíc tradičně spoléhají i na takzvané „stydlivé konzervativce“, tedy voliče, kteří se v průzkumech podporou pravice nechlubí.

Jestliže průzkumy mají potenciál takto ovlivňovat volební výsledek, na místě jsou otázky, zda je přísněji neregulovat, podotýkají na závěr autoři studie. V některých zemích, například v Itálii, se předvolební průzkumy nesmí zveřejňovat 15 dní před hlasováním, zatímco třeba ve Spojených státech žádný takový zákaz neexistuje.