Víkendář: Měla by se střední Evropa bát nového francouzského prezidenta?

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron má řadu nápadů, jak zachránit Evropskou unii. Jejich naplnění by sebou ale neslo určité náklady a Polsko se obává, že je bude platit. Macron by k obnově EU rád využil jádro eurozóny. Do něj ale Polsko a některé další země střední Evropy nepatří. Francouzský prezident zároveň protestuje proti konkurenci, kterou pro západní Evropu představuje levná pracovní síly ze zemí střední Evropy. Hovoří o „sociálním dumpingu“ a boj proti němu by mohl poškodit polské dopravce či polskou schopnost přilákat do země nové výrobní linky a továrny, vybíráme z textu Cladie Ciobanu pro Politico, den přes parlamentními volbami v zemi. 

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost má problém, protože její vztahy s Bruselem po sérii roztržek chladnou. Jakub Majmurek z časopisu Krytyka Polityczna tak tvrdí, že „Macron představuje skutečnou hrozbu, protože může přinést marginalizaci Polska a prosadit několikarychlostní Evropu, která nechá region střední Evropy za sebou“. 

Macron během své volební kampaně kritizoval společnosti jako Whirlpool za to, že přesouvají své aktivity do střední Evropy s cílem snížit své mzdové náklady. Vůdce Práva a spravedlnosti Jaroslawa Kaczyńského pak označoval za spojence Marine Le Penové, to samé tvrdil o maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi a o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi. Sliboval, že během tří měsíců po svém zvolení prosadí vůči Polsku sankce v případě, že tato země bude nadále porušovat demokratické normy. Brusel je s Varšavou ve sporu ohledně útoků polské vlády na ústavní soud a odmítavého postoje k přijímání uprchlíků. 

Francouzský prezident dává jasně najevo, že preferuje vícerychlostní Evropu. Podle něj by se měla nadále prohlubovat integrace zemí eurozóny, která by měla dospět až do fáze společného rozpočtu, ministra financí a parlamentu. Pro země střední Evropy, které společnou evropskou měnu nepoužívají, by to znamenalo méně zdrojů z EU a menší vliv na dění v Evropské unii. Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski k tomu v nedávném rozhovoru pro německá média uvedl, že „pokud chce EU vytvářet své vlastní struktury, jako je společný rozpočet, nebo pokud si eurozóna bude vytvářet investiční program pouze pro své členské země, pak je EU rozdělena“. Podle ministra by šlo o nebezpečný krok, který by nakonec mohl vést k úplnému konci EU. 

Macron zmiňuje i možnost omezení volného pohybu práce, což by mělo chránit francouzské zaměstnance před konkurencí ze zahraničí. Hovoří o tom, že „Evropa musí lidi chránit a měla by ukončit sociální dumping“. Pro Polsko, jehož dopravní služby zajišťují asi čtvrtinu celého transportu na kontinentu, znamenají podobné snahy samozřejmě hrozbu. Na zhoršování vztahů s Bruselem a Paříží nese ale svůj podíl i Varšava. Macrona například rozhněvalo náhlé zrušení kontraktu na koupi padesáti vojenských vrtulníků od Airbusu. Francouzský ministr obrany poté hovořil o „nepřijatelném chování Poláků“ a prezident odvolal návštěvu Varšavy. 

Polský prezident Andrzej Duda se snaží situaci řešit návrhy na vzkříšení Výmarského trojúhelníku, který byl tvořen Francií, Německem a Polskem. Duda se v této věci dokonce setkal s Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou a jejich jednání by mělo pokračovat v srpnu. Muselo by ale být hodně úspěšné, aby smazalo dosavadní nevraživost mezi Varšavou a Paříží. Zdzislaw Krasnodebski z Práva a spravedlnosti v této souvislosti hovoří o tom, že Polsko by rádo vytvořilo „fungující Výmarský trojúhelník a uvítalo by, kdyby Francie začala být v regionu opět aktivní“. Podle něj se ze střední Evropy stáhla a měla by zde opět začít vyvíjet aktivitu podobně jako Německo.