USA a Čína už nejsou tahouny globálního optimismu, začínají naopak budit obavy

Globální ekonomika roste od počátku letošního roku tempem, které převyšuje předchozí trend. V posledních týdnech se ale začínají objevovat náznaky zpomalení. Podle našich modelů nyní dosahuje globální růst 4,1 %, což je asi půl procentního bodu pod tempem růstu dosahovaným před měsícem. Podobné výkyvy jsou běžné a nemusí jít o nic jiného než o přechodný jev. Na druhou stranu je zřejmé, že současný vývoj ovlivňuje situace v čínské ekonomice, která právem budí obavy. Současné zpomalování čínské ekonomické aktivity je pravděpodobně vyvoláno utaženějšími podmínkami na úvěrových trzích. Naštěstí je nyní toto hospodářství v lepším stavu než v letech 2013–2015 a je tudíž vůči podobným šokům odolnější.

Investoři se po amerických prezidentských volbách zaměřovali zejména na vývoj v USA. Tamní ekonomika je nyní vnímána jako hlavní indikátor průběhu globální reflace. Podle našich odhadů zrychloval její růst od září 2016 až do března 2017, kdy dosáhl 4 %. V dubnu podle nás došlo k oslabení růstu, ale jeho tempo se stále nachází na vysokých 3,2 %, což je znatelně nad trendem ve výši 2,1 %.

Ještě nelze říci, zda je o přechodný jev, naše modely prozatím naznačují, že v následujících měsících byl měl pokračovat návrat směrem k trendu. Pravděpodobnost, že americká ekonomika dosáhne i bez stimulace „únikové rychlosti“, nyní klesla, ale tato možnost stále existuje. Určité pochyby ohledně dalšího vývoje v USA nyní vyvažuje eurozóna. Podle odhadů její růst dosahuje asi 3 %, což je nejlepší výsledek za několik posledních let. Vyspělé ekonomiky jako celek nyní rostou asi o 2,7 %, trend se nachází na 1,7 %.

Jak bylo zmíněno, oživení čínské ekonomické aktivity v současnosti ztrácí na síle. Investoři se až donedávna domnívali, že tamní vláda nebude až do listopadového kongresu komunistické strany tolerovat odchylky od plánovaného růstu. Optimismus živil i vývoj v zahraničí, který naznačoval, že tentokrát bude čínská ekonomika odolnější vůči utahování finančních podmínek.

Tato víra byla sice pohodlná, ale nyní dostává kvůli slabším datům přicházejícím z ekonomiky trhliny. Zdá se také, že vláda se začíná více obávat toho, aby se úvěrová expanze nevymkla kontrole a tudíž se bude více snažit o ochlazení trhu. Tato změna ve vnímání vývoje v Číně pravděpodobně stojí i za současným poklesem cen komodit, které by jinak měly díky vývoji v globální ekonomice růst.

Následující obrázek ukazuje naše odhady aktuálního vývoje ekonomické aktivity v USA, eurozóně a Číně:

Čínská vláda se nyní pravděpodobně snaží zabránit rostoucímu zadlužení stínového bankovního sektoru a používá k tomu jak regulační nástroje, tak utahování likvidity. Na druhou stranu se snaží zabránit růstu systematického rizika v celém finančním sektoru. Zároveň by ráda omezila růst úvěrů, které si navzájem poskytují finanční instituce, ale nechce omezit nabídku úvěrů financujících reálnou ekonomickou expanzi.

V podobné pozici nejsou vláda a centrální banka poprvé. Jejich snaha pravděpodobně poněkud omezí růst globální ekonomické aktivity a reflační optimismus. V minulosti ale čínská vláda od utahování finančních podmínek upustila vždy, když tato politika začala doléhat na ekonomický růst. Její růstový cíl nyní dosahuje 6,5 % a to je pravděpodobně hlavní strategická kotva, které se bude držet.

Autor: investor a ekonom Gavyn Davies

(Zdroj: Financial Times, Fulcrum AM)