Když jedna mocná firma dokáže položit celou vládu

Agrokor je chorvatským potravinářským a retailovým koncernem, který zaměstnává 60 tisíc lidí napříč celou jihovýchodní Evropou. Je na něm vidět, jak funguje balkánský styl kapitalismu plný rizikového financování, špatného dohledu a s úzkým propojením mezi politikou a byznysem. Agrokor dokonce může poslat nejnovějšího člena Evropské unie směrem k třetím všeobecným volbám za dobu kratší než dva roky, a to v době, kdy chorvatská ekonomika konečně začíná vykazovat známky určitého oživení, píše Zoran Radosavljevic pro Politico.

Skupinu Agrokor vlastní z 95 % Ivica Todorić, kterému se většinou říká Boss. Začal jako prodejce květin, nyní žije na zámku na kraji Záhřebu. Význam jeho společnosti je v Chorvatsku obrovský. Její roční tržby dosahují asi 50 miliard kun (necelých 7 miliard eur). To odpovídá přibližně 15 % chorvatského HDP. Když se tedy kvůli hromadě dluhů Agrokor dostal na pokraj bankrotu, vláda premiéra Andreje Plenkoviće rychle prosadila schválení zákonu, který jí umožnil poskytnout Agrokoru finanční pomoc. Todorić pak před měsícem z vedení společnosti odstoupil a byl tam dosazen krizový management.

Vládní pomoc ukázala, jak úzké jsou vazby mezi Agrokorem a politickými elitami. Opoziční sociální demokraté požadovali rezignaci ministra financí Zdravka Mariće, který až do roku 2016 působil ve vrcholném managementu této společnosti. Ten popírá, že by si byl vědom finančních problémů Agrokoru, ale opozice tvrdí, že taková prohlášení jsou kvůli jeho pozici ve společnosti nedůvěryhodná. Vývoj v parlamentu každopádně ukazuje, že Plenkovićova vládní HDZ už není schopna prosazovat své záměry a její koalice s protikorupční skupinou Most se definitivně rozpadla. 

Podle některých názorů už situace dospěla do stavu, kdy státní instituce nekontrolují podnikání Agrokoru, ale tato společnost ovládá stát. Její činnost jde od výroby masa přes mléčné výrobky až po prodej balené vody a v neposlední řadě vlastní největší řetězec distribuce tisku v zemi. Několik jejích dceřiných společností se obchoduje na burze, společnost Konzum je největším maloobchodním řetězcem na Balkáně, jehož obchody jsou klíčové pro fungování chorvatského turistického ruchu. V menších chorvatských městech jde většinou o jediný obchod široko daleko. 

Agrokor se dostal do problémů kvůli rychlé expanzi posledních let, která výrazně zvýšila jeho zadlužení a závazky k dodavatelům. Finanční konzultant Andrej Grubišić tvrdí, že výsledná krize je typickou ukázkou toho, kam vede rychlá expanze, příliš vysoké investice, nízká ziskovost a vysoké náklady půjček. Výsledkem bylo příliš nízké cash flow, které nemohlo ufinancovat všechny závazky. Grubišić k tomu ovšem dodává, že jak dodavatelé, tak věřitelé o rostoucích problémech věděli, „chtěli si ale užívat jízdu tak dlouho, jak jen to bylo možné.“ 

Jedním z největších věřitelů společnosti je ruská Sberbank, která nyní podle svého prohlášení jedná o prodeji části svých pohledávek. Dalšími významnými věřiteli jsou Erste Group, Raiffeisenbank, UniCredit a Intesa Sanpaolo. Chorvatská vláda si kvůli restrukturalizaci Agrokoru najala americkou společnost AlixPartners, v plánu je restrukturalizace dluhů a podnikání společnosti a navýšení jejího kapitálu. Problémy této společnosti se mohou projevit už za hranicemi Chorvatska – v polovině dubna se například setkali ministři obchodu Slovinska, Bosny, Srbska a Černé hory, aby diskutovali o tom, jak minimalizovat dopad problémů Agrokoru.