Větrný ostrov pro 80 milionů odběratelů elektřiny: další utopie?

Nizozemci, Dánové a Němci chtějí v Severním moři vybudovat gigantickou síť větrných elektráren, které dosáhnou srovnatelného výkonu jako 50 jaderných elektráren Temelín. Mezitím pokulhává jiný velkolepý projekt, díky němuž měla Evropa získávat elektřinu prostřednictvím obrovského solárního parku na Sahaře.

Zhruba na půli cesty mezi Anglií, Nizozemskem a Dánskem vznikne umělý ostrov nebo souostroví, obklopené větrnými elektrárnami. Celá soustava dosáhne za ideálních podmínek výkonu 70 000 až 100 000 MW. Pro srovnání, česká jaderná elektrárna Temelín dosahuje 2 133 MW. Umělý ostrov v Severním moři teoreticky zabezpečí elektřinu pro všechny německé domácnosti, přesněji pro 80 milionů lidí! “Větrný hub” ale nebude jediným zdroje energie už proto, že má kromě Německa, Nizozemska a Dánska pomoci také Spojenému království, Belgii a Norsku.

Ambiciózní projekt chce společně uskutečnit dvojice, respektive trojice státních firem, které nejenom ve svých domovinách provozují přenosové soustavy: dánská Energinet.dk, nizozemská TenneT TSO B.V. a její sestra TenneT TSO GmbH, působící v Německu. Společnou dohodu podepíšou 23. března 2017 v Bruselu, za přítomnosti Maroše Šefčoviče, který v Evropské komisi zodpovídá za energetickou unii. Projekt má plně fungovat v roce 2050.

TenneT a Energinet.dk věří, že obnovitelné zdroje zlevní elektřinu

“Projekt může významně přispět ke kompletně obnovitelným dodávkám elektřiny v severozápadní Evropě,” věří Mel Kroon, ředitel společnosti TenneT. “Pobřežní vítr v posledních letech dokazuje, že je stále konkurenceschopnějším zdrojem energie. Musíme se zaměřit na další zlevňování přenosu a distribuce elektřiny,” dodává Peder Ostermark Andreasen, ředitel společnosti Energinet.dk.

Celá Evropská unie přitom svojí drahotou má, co dohánět. Například v USA není průměrná cena elektřiny pro domácnosti ani poloviční a rozdíl dlouhodobě spíše roste, místo abychom svého zámořského spojence a konkurenta dotahovali. V České republice sice domácnosti platí za elektřinu poměrně málo, asi 61 % průměrné unijní ceny. Ale největší položkou na celkovém účtu jsou poplatky za přepravu energie mezi centrálními výrobnami a koncovými spotřebiteli.

Saharský projekt Desertec opustily společnosti E.ON, Siemens i Bosch

Otázkou ovšem zůstává, jestli budou zrovna gigantické větrné a sluneční komplexy nejlepší náhradou za dosavadní centrální energetiku, založenou především na docházejících fosilních palivech. Již v průběhu minulého desetiletí vznikla iniciativa Desertec, která chce vybudovat obrovskou solární elektrárnu na Sahaře. Se zamýšleným projektem původně spojila svoje jméno řada velkých firem: ABB, Bosch, Deutsche Bank, E.ON, RWE, Siemens a další.

Píšeme rok 2017, ale místo rostoucí solární továrny najdeme na Sahaře v lepším případě totéž jako před lety, v horším případě teroristickou organizaci Daeš (“Islámský stát”). E.ON., Siemens a Bosch mezitím od projektu Desertec odstoupily. Doplňme ovšem, že plánovaný větrný ostrov má svoje místo v Severním moři, jež mohou zapojené státy lépe kontrolovat

Petr Woff