Pražskou burzu zabrzdil ČEZ a Erste s KB. Otěže převzal Unipetrol

Kolik z vašich kolegů teď odjíždí nejméně na prodloužený víkend na dovolenou? Po pondělním svátku otevřela Wall Street, pražská burza ale objemem obchodů klesla zhruba na polovinu ročního průměru a výkonnost indexu PX byla v úterý nejslabší v regionu. Pod tíhou energetiky ČEZ a velkých bank Erste a Komerční banky. Podporou naopak byly akcie banky Moneta nebo telekomunikace O2, živou vodou dne pak Unipetrol.

Pražský trh jako celek v úterý zpevnil o 0,12 procenta na 974,47 bodu. Podporou mu byly akcie petrochemického holdingu Unipetrol, které přidaly solidní dvě procenta nad metu 206 korun za akcii. Z výraznějších emisí přidala 0,6 % na 86,4 koruny za akcii Moneta, 0,8 % na 275 korun za akcii telekomunikace O2 a solidních 0,7 % také akcie pojišťovací skupiny VIG. Akcie Moneta těží také z podpory analytiků JPMorgan, kteří posunuli cílovou cenu pro titul na 100 korun za akcii. 

Nahoru ji táhly akcie petrochemického holdingu Unipetrol, nedařilo se energetické skupině ČEZ. Nejobchodovanějším titulem dne byly v úterý akcie Komerční banky, které klesly o 0,2 % na 961 korun za akcii. Objem obchodů byl s 382 miliony korun podprůměrný. Průměr posledního roku činí 0,645 miliardy korun.

Dvě aktuality k ČEZ: Energetická společnost sloučí od začátku března divizi vnějších vztahů a regulace s divizí nové energetiky do jedné s názvem nová energetika a distribuce. Nově zřízenou divizi povede Tomáš Pleskač, který dosud v ČEZ řídil divizi nové energetiky. Útvar Public affairs z divize vnější vztahy a regulace pak firma převede přímo do divize generálního ředitele Daniela Beneše.

Investice do nových jaderných zdrojů v Česku by vytvořily příjmy státu po desítky let, řekl pak na Žofínském fóru premiér Bohuslav Sobotka. Vláda podle něj stavbu jaderných bloků podporuje, při aktuálním nastavení trhu jsou ale rizika těchto investic vysoká, řekl Sobotka a za problém označil také délku schvalovacích procesů v Česku.

Ekonomicko-politické téma: Nová daňová pásma pro mzdy i zdanění firem. Do hrubé mzdy třiceti tisíc korun měsíčně včetně 12 procent ze superhurbé mzdy, pro 30 až 40 tisíc korun 15 procent ze superhrubé mzdy, pro 40 až 50 tisíc 25 a nad hrubý příjem 50 tisíc korun daň 32 procent ze superhrubé mzdy. Tak zní návrh ČSSD, prezentovaný na dnešní tiskové konferenci v případě, že ČSSD zvítězí ve volbách. Pro firmy chce ČSSD zavést tři pásma sazeb: 14 procent do 5 miliónů korun zisku ročně, přičemž těchto firem je dle ČSSD naprostá většina. 19% sazba, která obecně platí dnes, se má týkat zisku mezi 5 a 100 milióny korun ročně. Nejvyšší sazba 24 procent by se dotkla zhruba 600 největších podniků s čistým ročním ziskem nad 100 miliónů korun, píše Právo. Zdaňovat se má konsolidovaně podle vlastníka.