Ruský příklad ukazuje, proč by Čína měla přestat pálit svoje rezervy

Rok a půl stačilo Číně k tomu, aby osekala svoje obří cizoměnové rezervy (mimochodem největší na světě) zhruba o čtvrtinu. Čínská centrální banka se tak snažila udržet stabilitu domácí měny, která výrazně ztrácela. Podle Commerzbank jsou ale takovéto zásahy zbytečné.

Čínské devizové rezervy se v lednu dostaly na méně než 3 biliony dolarů, a poprvé po téměř šesti letech se tak podívaly pod důležitou psychologickou hranici. Rusko a Brazílie, což jsou čínští kolegové ze skupiny zemí BRICS, však mají s obdobnou strategií rozdílné zkušenosti. Jejich příklad ukazuje, že snižování rezerv bude mít na osud čínské měny dlouhodobě zřejmě jenom malý vliv, říká ekonom Commerzbank Chao Čou. Snaha mírnit pokles národních měn totiž neznamenala, že se změnila i dynamika širšího trhu.

Patrné to je v případě ruského rublu. Ruská měna mezi dubnem 2013 a březnem 2015 klesla k americkému dolaru o více než 50 procent (viz graf níže). Rusko v té době snížilo svoje devizové rezervy zhruba o třetinu. Do hry ale vstoupily daleko mocnější faktory, totiž kolaps cen ropy a uvalení mezinárodních sankcí kvůli krizi na ukrajinském Krymu.

Propad vlastní měny se nepodařilo zastavit ani Brazílii. V tomto případě hovoříme o období od začátku roku 2013 do konce května 2015. Ekonomika se tehdy nacházela ve stavu, který někteří označovali za hospodářskou depresi, a brazilská centrální banka tehdy při pokusu zastavit propad realu sáhla po devizových swapech, tedy derivátovém nástroji, jehož podstatou je směna určité částky jedné měny do jiné a poté zpátky.

Čínský jüan klesl loni o 6,5 procenta, nejvíce za poslední více než dvě desítky let. A Chao odhaduje, že čínská měna bude vzhledem k zadrhávajícímu se růstovému profilu druhé největší světové ekonomiky nadále pod tlakem. Čínská měna se nyní pohybuje kolem 6,88 CNY za dolar a podle Chaových odhadů by mohla do konce roku sklouznout na 7,15 CNY. Obdobný je odhad analytika směnných kurzů ve společnosti UBS Wayna Gordona. Podle něj se měnový pár do konce roku dostane na 7,2 CNY a čínské devizové rezervy klesnou na 2,7 bilionu až 2,8 bilionu dolarů.

Čínské komunistické vedení čeká v listopadu klíčová obměna a zajištění finanční stability bude v tomto roce podle některých názorů nade vše. Čínská centrální banka v posledních dnech potichu zvyšovala některé úrokové sazby a utahovala likviditu – podle analytiků ovšem především proto, aby ufoukla bublinu na finančních trzích, především na trhu s dluhopisy. Experti tak usuzují z toho, že sazby se zvýšily u těch měnověpolitických nástrojů, které primárně ovlivňují cenu mezibankovních půjček. Oproti tomu hlavní depozitní sazba a hlavní zápůjční sazba, které přímo ovlivňují hypoteční a korporátní úvěry, se v Číně zvedly naposledy v roce 2011.

Banky jsou přitom největšími investory na čínském dluhopisovém trhu. A ten má za sebou masivní rally, trvající od roku 2014 až do závěru loňského roku. 

„Letos stabilita znamená všechno,“ říká podle Bloombergu ekonom Larry Hu ze společnosti Macquarie Securities v Hongkongu. Ekonomika Číny ale podle něj přehřátá není a není vyloučeno, že centrální banka bude muset svoji měnovou politiku opět uvolnit.

Zdroje: BBG, FT, Patria.cz