Babiš trpěl za Kalouska?

Aspoň to tak v Otázkách Václava Moravce na první pohled mohlo vypadat. Ten si ke svému soustředěnému tlaku na ministra financí vybral pomocníka v osobě Luďka Niedermayera, bývalého viceguvernéra ČNB a "shodou okolností" europoslance za TOP 09. Bezkonkurenčně nejdelší časový úsek byl věnován korunovým dluhopisům, což, stručně řečeno, jsou cenné papíry umožňující pozitivní finanční efekt, jak pro emitenta, tak pro vlastníka. Jak známo, ministr financí reagoval na opatření bývalého ministra financí Kalouska celkem předvídavě a rozhodně neprodělal. Moravec to navlékl šikovně, když prohlásil, že Andrej Babiš má prospěch z opatření těch, které sám kritizuje, aniž ho přímo z něčeho obvinil. Niedermayer k tomu vyslovil názor, že finanční správa (v gesci ministra) má povinnost se podívat na to, jak byly dluhopisy použity, a měla by případně doměřit daň.

Babiš se nedal a zvolil celkem efektivní taktiku, při níž kombinoval obvinění Kalouska, že okradl stát, se zdůrazňováním jednání v souladu se zákonem (přestože protizákonnost moderátor neuváděl), občasným skákáním do řeči oponentovi i Moravcovi (ve srovnání s ním byl ovšem krotký beránek), zásadním odmítáním čehokoli a vše dovršil grandiózním prohlášením: "Byl jsem podnikatel, nebyl jsem poslanec, nebyl jsem ministr... Nebyla to žádná optimalizace, já to zásadně odmítám. Mohli to napravit pan Kalousek a pan Sobotka a neučinili tak a já to teď napravím,  aby tyhle dluhopisy byly zdaněny od 1. 1. 2018. Pokud vás mrzí, že jsem díky panu Kalouskovi a panu Sobotkovi měl nějakou výhodu, dohromady je to 52 milionů korun, tak já dám tyto peníze na charitu...," přičemž příkladmo vyjmenoval několik subjektů, mimo jiné Chartu 77.

Niedermayer nebyl příliš výrazným debatérem, pozici měl nesporně ztíženu svým členstvím ve straně, jejímž předsedou je Miroslav Kalousek, takže v podstatě jen opakovaně sváděl řeč na působnost finanční správy. V každém případě to vypadá tak, že Andrej Babiš umí svým zdánlivě neohrabaným a jednoduchým způsobem vyjadřování získávat mediální úspěch, ať se jeho protivníci snaží o pravý opak, seč mohou. Do jeho strategie patří i fakt, že si vybírá takové soupeře, kteří postrádají razanci i rétorické schopnosti jeho někdejšího předchůdce ve funkci. 

Další informace a zajímavosti  zde, třeba reportáže z uměleckého prostředí, nebo originální kuchařku