Bude se opakovat neradostný vývoj z počátku roku 2016?

Před rokem touto dobou došlo k prudkému zhoršení nálady na kapitálových trzích. Trhy sice ustály první zvýšení sazeb v USA a čínská centrální banka PBoC informovala, že nebude sledovat devalvaci měnového kurzu a namísto toho chce dosáhnout jeho stability. Zanedlouho byl ale tento relativní klid otřesen v základech. V polovině února odepisovaly globální akciové trhy 13 %, prudce rostly obavy z oslabení renminbi a zdálo se, že v USA došlo ke znatelnému utažení finančních podmínek. Ropný šok táhnul Evropu a Čínu do deflační pasti, ve které se už celá desetiletí nacházelo Japonsko, a všichni hovořili o dlouhodobé stagnaci. Co to má co společného s dneškem?

Dnes už je zřejmé, že globální ekonomika na tom v popsaném období nebyla zase tak zle. Fed nebyl rozhodnut utahovat monetární politiku bez ohledu na vývoj v reálné ekonomice a Čína se nechystala na cestu dalších prudkých devalvací. Na přelomu února a března došlo ke změně v celkové globální monetární politice a oživení se na trhy dostavilo až překvapivě hladce a rychle. Nyní ovšem opět čelíme otázce, zda Fed a čínská měna nechystají trhům nepříjemné překvapení. Fed totiž začal zase utahovat svou politiku a Čína znovu bojuje s tlaky na depreciaci. Ve srovnání s minulým rokem ale přece jen nalezneme několik významných rozdílů. 

Minulý rok se zdálo, že Fed je pevně přesvědčen o nutnosti normalizace monetární politiky v podstatě bez ohledu na ekonomický vývoj a zejména bez ohledu na vývoj v zahraničí. Jinak řečeno, trhy se obávaly, že Fed vytvoří negativní monetární šok a zpomalí americkou ekonomiku. Jestřábí postoje jsou u vrcholných zástupců Fedu patrné i letos, ovšem na rozdíl od roku minulého jsou obavy z uspěchaného utažení monetární politiky mnohem nižší. Americká ekonomika si totiž vede dobře, to samé platí do určité míry i o Číně a eurozóně. 

Podle našich modelů nyní trhy nevnímají utahování politiky Fedu negativně. FOMC navíc věnuje mnohem vyšší pozornost kurzu dolaru a vývoji v zahraničí a je méně přesvědčen, že se sazby musí vrátit k historickému standardu. Monetární politika je letos mnohem více ovlivněna ekonomickými daty přicházejícími z ekonomiky a proto se domnívám, že riziko monetární chyby je také mnohem nižší. 

Jaká je situace v Číně? I zde jsou patrné známky sílící ekonomické aktivity. Čínská vláda ukázala, že je připravena bránit kurz renminbi a stimulovat ekonomiku v případě, že toho bude třeba. Čína tedy představuje nižší riziko než před rokem, ovšem obavy z vývoje na měnových trzích trhy znervózňují i nadále. Odliv kapitálu ze země pokračuje a jeho příčinou je zejména chování domácích subjektů a ne prodeje renminbi ze strany zahraničních investorů. Významným rizikem je možný spor mezi prezidentem Trumpem a čínskou vládou. Pokud by Čína byla prohlášena za zemi, která manipuluje se svým měnovým kurzem, odporovalo by to ekonomické logice a na trhy by to vneslo vlnu negativního sentimentu. 

Autorem je investor a ekonom Gavyn Davies. Zdroj: FT