HDP ČR letos poroste o 2,7%. ČNB by mohla ukončit závazek v dubnu

Vývoj české ekonomiky zůstává příznivý. HDP v letošním roce poroste o 2,7%, když i nadále ve směru jeho růstu bude působit jak domácí, tak i zahraniční poptávka. Za tou stojí především solidní růst německé ekonomiky a pozvolna se zlepšující ekonomická situace i v některých dalších zemích eurozóny. Proti vyššímu růstu HDP v ČR budou letos naopak působit především opuštění kurzového závazku ČNB a dopady brexitu. V příštím roce růst HDP zrychlí, když díky vyšší zahraniční poptávce přesáhne 3%.

Na konci minulého roku došlo k výraznému zrychlení cenového růstu, když inflace vyskočila z říjnových 0,8% na prosincových 2,0%. Za tím stály především ceny potravin, pohonných hmot a také silná domácí poptávka spolu s růstem mzdových nákladů firem. V průběhu letošního roku se inflace zvýší mírně nad cíl, když se v ní bude více projevovat silná domácí poptávka a také firmám se podaří přenést část vyšších mzdových nákladů do cen.

Na trhu práce došlo v druhé polovině loňského roku k dalšímu zlepšení. Míra nezaměstnanosti se v listopadu dostala již na 3,8% a i nadále se tak pohybuje výrazně pod svou přirozenou úrovní. V tuto chvíli ale již má velmi omezený prostor pro další pokles. Ke zlepšení na trhu práce tak nyní dochází především přes mzdový růst, když díky nízké míře nezaměstnanosti a relativně silné poptávce firem po zaměstnancích se zvýšila vyjednávací síla pracovníků. Tento vývoj bude pokračovat i letošním a příštím roce.

Výrazné inflační překvapení ze závěru loňského roku spustilo další masivní příliv spekulativního kapitálu. Ten souvisí s tím, že zahraniční investoři čekají dřívější opuštění kurzového závazku. Na ten musí ČNB reagovat přes silné intervence.

Z důvodu nečekaně vysoké inflace a silných intervencí se výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že by ČNB mohla opustit kurzový závazek již ve druhém čtvrtletí letošního roku. A to i přesto, že ECB prodloužila svůj program nákupů dluhopisů.

Ekonomická rizika se oproti druhé polovině loňského roku mírně snížila, ale i tak jsou stále relativně vysoká. Hodnotíme je jako vychýlená směrem dolů, když by jejich naplnění snížilo růst HDP v eurozóně i u nás. Nejvýznamnějším i nadále zůstává brexit a jeho možné negativní dopady na investice a zahraniční obchod.