Ekonomické důsledky prezidenta Obamy, díl I. – HDP, zaměstnanost a dluh

Skoro se tomu ani nechce věřit, že už je to osm let, co se Barack Obama stal americkým prezidentem. Proto je vhodná chvíle na to zhodnotit jeho funkční období z hlediska stavu americké ekonomiky.

Kvůli kontextu se musí začít samozřejmě událostmi bezprostředně předcházejícími nástupu Obamovy administrativy. Klíčovými momenty roku 2008 bylo snižování úrokových sazeb Fedu, objevující se trhliny v americkém finančním sektoru a na podzim kolaps investiční banky Lehman Brothers, po němž následoval chaos na finančních trzích a další uvolňování měnové politiky. Index S&P 500 si na krizové dno sáhl až v březnu 2009, tedy po Obamově inauguraci.

HDP se propadlo a pak stabilně rostlo

Finanční krize roku 2008 odstartovala ve Spojených státech recesi. Zatímco v roce 2007 reálný HDP meziročně rostl o 1,80 procenta, v roce 2008 už se se projevily důsledky kolapsu finančního systému a ekonomika se zmenšila o -0,30 procenta. S krizí se americká ekonomika potýkala i v roce 2009, když HDP klesal o -2,80 procenta. Pak už se vše otočilo a do roku 2015 se dařilo držet meziroční růst HDP na hodnotách okolo 2 procent.

Mnozí za otočením situace vidí uvolnění měnové politiky Fedu pod vedením jejího tehdejšího šéfa Bena Bernankeho, kterého si vybral ještě republikánský prezident George W. Bush. Fed totiž snížil cíl úrokové sazby na nulu a představil program kvantitativního uvolňování, který pak ještě dvakrát zopakoval. V jeho rámci začal americký Fed za „čerstvě natisknuté“ peníze nakupovat dluhopisy a další finanční instrumenty, aby zvýšil objem peněz v ekonomice. Společnosti si tak mohli dovolit více si půjčovat na investice, neboť monetární expanze snížila úroky.

Meziroční růst reálného amerického HDP od roku 1989, začátek Obamova funkčního období označen červeně


Zdroj: Bloomberg

Jak k růstu přispěl Obama? Především masivními několikasetmiliardovými stimulačními balíčky hned na začátku svého funkčního období. Pomohly opět „nakopnout“ skomírající americký automobilový průmysl, jehož se finanční krize dotkla obzvláště. To přispělo i k záchraně mnoha pracovních míst.

Za podotknutí stojí, že daleko větší investice do infrastruktury si podle svých slov přeje i nově zvolený americký prezident Donald Trump.

Nezaměstnanost je nižsí, prací na plných úvazek je ale méně

Za jeden z největších ekonomických úspěchů v období prezidentování Obamy se označuje snížení nezaměstnanosti. Když vrcholila finanční krize a Obama přebíral úřad, nezaměstnanost byla na úrovni 10 procent. Nyní je lehce pod 5 procenty a americká ekonomika je na tom nyní podobně, jako v období před krizí. A to vše i přes stále probíhající technologický pokrok a pokračující automatizaci.

Jak však podotýkají republikáni, včetně zvoleného prezidenta Trumpa, jde také o to, jaká pracovní místa vznikla. Jednalo se v podstatě výlučně o pozice ve službách – skoro 3 milióny ve zdravotnictví, 2 milióny v gastronomii a 1,4 miliónu na administrativních pozicích. Jak uvedl server CNN Money, ve zdravotnictví i administrativě si jen někteří mohou přijít na dobré peníze, v gastronomii téměř nikdo.

Americký pravicový server Breitbart (který před volbami podporoval Trumpa) dále upozorňuje, že nová pracovní místa často nejsou práce na plný úvazek a nenabízí tak takovou jistotu a stabilitu, jako předkrizová povolání. Výzkum Harvardovy univerzity a Princetonské univerzity tuto tezi podporuje – mezi lety 2005 a 2015 se podíl „alternativních“ povolání (dočasná zaměstnání, práce na živnostenský list, freelancing, demand economy jako Uber, atd.) zvýšil z 10,7 procenta na 15,8 procenta. Drtivá většina nově vytvořených pracovních míst za poslední dekádu spadá do této kategorie.

Míra nezaměstnanosti v USA od roku 1989, začátek Obamova funkčního období označen červeně


Zdroj: Bloomberg

Kromě toho, že pracovní místa vznikala, jiná také zanikala. Zhruba 360 tisíc pracovních míst ubylo ve státní administrativě, 150 tisíc míst zmizelo z obchodů napříč USA (zákazníci se přesunují na internet) a o práci přišlo i 120 tisíc „modrých límečků“, tedy pracovníků ze zpracovatelského sektoru. Právě k těm se Trump ve své kampani obracel nejvíce.

Státní dluh se skoro zdvojnásobil

Řešení finanční krize štědrými záchrannými balíčky a Obamova snaha zajistit všem Američanům zdravotní pojištění prostřednictvím programu Obamacare však pochopitelně něco stála. Prezidentování Obamy se tak projevilo dalším růstem vládního dluhu. Když jeho administrativa přebírala státní pokladnu, její dluh činil něco přes 10 biliónů dolarů. Nyní je dluh těsně pod 20 bilióny.

Dvakrát kvůli zadlužování došlo k politické krizi. Republikáni v Kongresu totiž nechtěli zvýšit strop státního dluhu, poprvé v roce 2011 a podruhé v roce 2013. Na grafu jsou krize patrné. I proto se možná od této poslední krize tempo zadlužování zvolnilo.

Jak se republikánský Kongres postaví k Trumpovým megalomanským plánům na zvýšení investic do infrastruktury a obrany je zatím nejasné, nicméně v případě podpory takovýchto rozpočtů by se republikánská strana mohla dostat pod palbu kritiky a jejich blokace Obamových rozpočtů v letech 2011 a 2013 by jim určitě byla předhazována opozicí.

Růst amerického vládního dluhu (bíle) a poměr dluhu k HDP (oranžově) od roku 2005, začátek Obamova funkčního období označen červeně