Elon Musk a saudský princ v roce 2017: klíčoví hráči globální energetiky

Saudský korunní princ Mohammed bin Salman a technologický mogul Elon Musk nemohou být na první pohled víc rozdílní. Jenže jedno mají společné. Oba se pokoušejí o zdánlivě nemožné.

Liam Denning, analytik agentury Bloomberg pro komodity a energetiku vysvětluje, proč stojí za to sledovat počínání saudského korunního prince a Mohammeda bin Salmana a vizionářského inovátora Elona Muska. Jeden jako druhý se může v příštím roce stát klíčovou postavou na energetickém trhu. Oba budou sledovat vývoj ceny ropy. Mohammed ostražitě, Musk pln očekávání.

Saudský aristokrat, jehož země je stále vysoce závislá na příjmech z prodeje černého zlata, chce během následujících 14 let diverzifikovat své hospodářství tak, aby se závislosti na ropě zbavil. Se svým plánem přišel v době, kdy strategická komodita dosahovala rekordně nízkých úrovní cen. Osmělil se natolik, že letos v dubnu prohlásil, že je mu jedno, zda se jeden barel bude obchodovat za třicet nebo sedmdesát dolarů.

Ropa a zase ropa

Jenže listopadová dohoda zemí OPEC o omezení těžby jakoby na chvíli dala reformnímu úsilí zapomenout. „Reformy jsou sice skvělá věc, ale Saudská Arábie najednou musí řešit palčivější otázky – například zvyšující se riziko ekonomické recese,“ upozorňuje Denning s tím, že země, plná mladých nepříliš zaměstnaných lidí, má našlápnuto k problémům.

Saudský hrubý domácí produkt by měl podle předpovědí analytiků v příštím roce i letech následujících růst jen o jedno procento. Je to nevyhnutelná daň za úsporná opatření ve veřejných rozpočtech. „Transformace saudské ekonomiky (a celé společnosti) není totéž jako přenastavení procesů ve firmě,“ tvrdí Denning. Paradoxně je úspěch nastoupené změny závislý převážně na tom, jak se bude zemi dařit vyvážet ropu. „Je iluzí si myslet, že hospodářská restrukturalizace proběhne bez jakýchkoli nákladů,“ vysvětluje Denning.

Jenže v nejbližších letech se asi těžko změní fakt, že saudský rozpočet bude stát a padat s příjmy z prodeje ropy. Možná trochu pomohou i příjmy z částečné privatizace největší firmy světa, těžařské společnosti Aramco. Víc ale napoví to, jak bude fungovat dohoda OPECu. Bude-li politika Organizace zemí vyvážejících ropu úspěšná, měli bychom být prý velmi zvědavi na to, zda reformní zápal Rijádu vydrží a nerozplyne se jak pára nad hrncem. Uvidíme.

Musk a jeho sliby chyby

Naproti tomu má Liam Denning určité pochybnosti o megalomanských plánech Elona Muska. Je velmi kritický k jeho poslední akvizici společnosti SolarCity. Přitom podle něho Tesla stále více zkouší trpělivost investorů a její schopnost přesvědčit je o smysluplnosti držet podíly v Tesle velmi závisí na tom, jaký bude vývoj na ropě.

Konkurence totiž nespí. Automobilka General Motors už dodala prvním zákazníkům svůj nový elektromobil Chevrolet Bolt. Ačkoli jeho cena přesahuje 37 tisíc dolarů (zhruba 900 tisíc korun), firmě se jeho prodej vzhledem k americké legislativě vyplatí. Kromě toho chce General Motors jeho cenu srazit, aby se na trhu náležitě rozšířil. Je to prý součástí širší strategie GM.

Soumrak spalovacích motorů

Elektromobily totiž představují obrovský potenciál. Za posledních 12 měsíců se jich prodalo přes 620 tisíc a jejich podíl je tak stále pod jedním procentem z celkových globálních prodejů automobilů. Podle predikce analytiků agentury Bloomberg však po roce 2020 veškerý růst prodaných vozů zařídí právě elektromobily. Vozy se spalovacími motory budou stagnovat a za čtyři roky bude jejich odbyt už jen klesat.

Výroba vozů na elektřinu tak bude investory přitahovat stále více. Jenže je velkou neznámou, zda se peníze pohrnou zrovna Muskovi. „Ropa však stále ještě není odepsaná,“ varuje Denning s tím, že technologie frakování už v minulosti dokázala trh překvapit. Svět si díky tomu sáhl na ropu za méně než třicet dolarů. „Jestli ale ropa podraží, bude to voda na Muskův mlýn. Současně to může na druhém konci světa vést k tomu, že princ Muhammed ve své hospodářské politice otočí kormidlem,“ uzavírá Denning.