Chudáci Češi? Berme správná data

Pod kotel přiložil ČSÚ, když na základě dat Eurostatu uvedl: „Roční mzdy v Česku byly v roce 2014 na úrovni 37 % průměru Evropské unie. Zaujímali jsme tak 19. pozici v žebříčku unijních zemí.“ Do topeniště samozřejmě následně na svém twitterovém účtu fouknul i šéf odborů J. Středula s tím, že jasným důsledkem těchto dat je potřeba rychlého růstu mezd.

První věc, kterou musíme u podobných čísel udělat, je zohlednit paritu kupní síly. ČSÚ proto správně upozorňuje, že výše zmíněná úroveň mezd ve výši 37 % unijního průměru se po zohlednění kupní síly posouvá na 59 %. Což je ale samozřejmě pořád nepříjemně málo.

Je tady ale ještě druhá věc (a přiznejme našim statistikům, že na tento aspekt nedávno jasně upozornili): pokud chceme přeshraničně porovnávat příjmy domácností, musíme srovnávat skutečně celkové příjmy domácností, nikoli jen části těchto příjmů. Výše uvedená data se týkají jen finančních příjmů. V celém vyspělém světě mají ale domácnosti nezanedbatelný objem příjmů v „naturáliích“: stát jim platí nepřímo tím, že jim poskytuje určité služby zdarma. Obvykle jde především o bezplatné zdravotnictví a školství.

Statistický koncept, který bere v úvahu i tyto nefinanční příjmy domácností, se označuje jako upravený disponibilní důchod (adjusted disposable income). A tady už si české domácnosti vedou výrazně lépe: podle dat za rok 2015 byly s celkovými příjmy na 76 % průměru EU. Pokud se shodneme, že hodnoty výkonů českých učitelů a zdravotníků jsou vyšší než jejich mzdy (jež jsou v pozadí výpočtu uvedené hodnoty), pak by toto číslo mohlo být ještě vyšší.