Měla by se ČNB učit od ECB? Aneb jak nebýt kopacím míčem před volbami ...

ECB minulý týden na jedné straně prodloužila svůj program kvantitativního uvolňování (QE) o tři kvartály, tj. až do konce roku 2017, ačkoli na druhé straně rozsah uvolňování v oněch třech nastavených kvartálech bude nižší než ten nynější. Jde tedy o opatření expanzivní, a zároveň restriktivní. Jako by si ECB myslela, že její šance vrátit inflaci k cílové úrovni těsně pod 2 % v poslední době vzrostla, a zároveň klesla.
Později se ale objevila neoficiální hypotéza, že za touto zdánlivou zmateností je velmi racionální snaha nejen uspokojit zároveň holubice i jestřáby, ale také posunout rozhodování o dalším osudu QE až na konec roku 2017. ECB se tak elegantně zbavila hrozby, že se stane kopacím míčem v rámci kampaně před volbami do německého parlamentu na podzim 2017.

Parlamentní volby se chystají na podzim příštího roku také v Česku. A pár měsíců po nich i volby prezidentské. Přitom je dobře známo, že přinejmenším stávající prezident Miloš Zeman se silných slov na téma kurzu koruny a postupu ČNB rozhodně nebojí (jak ukázal naposledy v září v Letohradu).

Pokud se ČNB nechce stát příští rok politickým kopacím míčem, možná by se její bankovní rada měla poučit od ECB a na některém z nejbližších měnových jednání prodloužit měnový závazek minimálně do prvního čtvrtletí 2018. Nebo závazek naopak ukončit, než kampaň začne, tedy už na jaře 2017. Aktuálně platná „tvrdá“ část závazku říká jen tolik, že obrana kurzu před posilováním pod 27 korun za euro neskončí před koncem března 2017.

Primární by v rozhodování o ukončení kurzového závazku měly být samozřejmě argumenty makroekonomické, a to zejména prognóza inflace (včetně například případných kurzových tlaků v důsledku pokračujícího frankfurtského QE – proto zatím očekáváme ukončení nynějšího kurzového režimu ČNB koncem příštího roku). Ovšem riziko poškození vnímané politické (ne)závislosti centrální banky je taky silný argument.

Jakkoli se ve srovnání s inflací jeho rozsah měří a jeho dopady prognózují ještě mnohem hůř. Čeká nás věru makro-veselý rok.

Michal Skořepa