OECD: Klesá podíl výdajů na výzkum a vývoj. Česko je výjimkou
Pokles podílu na výzkum a vývoj na celkových vládních výdajích je hlavním závěrem nejnovější zprávy OECD o stavu vědy, technologií a inovací. Česko patří v tomto ohledu k čestným výjimkám.
Mezi lety 2000 a 2015 se poprvé od roku 1981 snížil podíl výdajů na výzkum a vývoj na celkových vládních výdajích v rámci zemí OECD. Bude-li tento trend i nadále pokračovat, může to v mnoha zemích znamenat hrozbu pro budoucí schopnost přicházet s inovacemi. To by podle zprávy OECD o stavu vědy, technologií a inovací mohlo být obzvláště bolestné v době, kdy chce svět účinně bojovat proti změnám klimatu nebo řešit důsledky stárnoucí populace.
Zpráva také varuje před nástupem antiglobalizačních nálad a omezování pohybu osob. OECD připomíná, že je to právě globalizace, která přispívá k urychlování a rozšiřování technologického pokroku po celém světě. „Inovace jdou z velké části na vrub přeshraniční spolupráci mezi zeměmi a možnostem vědeckých pracovníků a studentů během své kariéry migrovat a nabírat tak nové poznatky a zkušenosti,“ píše se ve studii.
Nejhorší od roku 1981
Trend ve vývoji vládních výdajů na výzkum a vývoj se zlomil poprvé po třech dekádách v roce 2010. Totéž se týká i celkového podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP, kam kromě veřejných spadají i soukromé prostředky. Přesto patří výzkum a vývoj mezi priority prakticky každé vlády. Podobně jako otázka zdravotnictví, penzijního a sociálního systému. Nicméně jsou to právě tyto položky, které veřejné výdaje pohlcují ve větší míře než právě výzkum a vývoj.
Existují ale výjimky, mezi něž patří i Česká republika. Největšími tahouny financování výzkumu a vývoje patří Německo, Jižní Korea a Japonsko, které do vědy dávají víc než na konci dvacátého století. „Skokanem“ posledních 15 let je jednoznačně Korea, která v roce 2000 směřovala na vědu jen něco přes dvě procenta z celkových vládních výdajů, ale o 15 let později se blíží procentům čtyřem. Německo je na necelých dvou procentech, Japonsko se pohybuje kolem 1,8 procenta.
Dramatický propad naopak zaznamenala Francie (z 1,8 na 1,1 %) a Velká Británie (z 1,8 na 1,4 %). Nižší část z vládních výdajů vydávají na výzkum a vývoj například také Spojené státy, Finsko, Španělsko, Austrálie nebo Itálie.
Veřejné výdaje na vědu: malé, ale důležité
„Ekonomický růst závisí na inovacích a inovace jsou schopny řešit nejeden bolehlav, kterému lidstvo bude v tomto století čelit,“ řekl šéf oddělení pro vědu, technologie a inovace OCED Andrew Wyckoff. „Udržení vládních výdajů do vědy a výzkumu, a mezinárodní mobility vědců a výzkumníků je naprosto klíčové nejen pro budoucnost inovací, ale pro budoucnost jako takovou,“ dodal.
Přestože vládní výdaje tvoří v zemích OECD v průměru jen 30 procent z celkových výdajů na výzkum a vývoj, univerzity a veřejné výzkumné instituce zajišťují více než tři čtvrtiny základního výzkumu. Veřejné výdaje do vědy jsou důležité také proto, že jsou schopny financovat dlouhodobější a leckdy i riskantnější projekty, stejně jako ty, jejichž pozitivní výsledky jsou uplatnitelné v mnoha oblastech lidského života.
Česko se zlepšuje
Česká republika patří k zemím, v nichž veřejné výdaje na výzkum a vývoj ve sledovaném období vzrostly. To platí i pro výdaje na vědu jako celek. Zatímco v roce 2009 tvořily 1,3 % HDP, o pět let později to byla již procenta dvě. Z toho veřejně financovaný výzkum a vývoj se na HDP v roce 2014 podílel z 0,67 procent – průměr OECD byl 0,61 procent.
Cílem české vlády je do roku 2020 dosáhnout úrovně výdajů na vědu a výzkum ve výši nejméně 2,7 %, což se podle zprávy OECD jeví jako splnitelné. V letech 2009 až 2014 výdaje tohoto typu rostly v průměru o 3,4 % ročně, zatímco v některých zemích zejména bezprostředně po finanční krizi stagnovaly nebo dokonce klesaly.
Na soukromých výdajích na výzkum a vývoj se v největší míře podílejí velké firmy a zároveň firmy se zahraniční majetkovou účastí nebo přímo pobočky zahraničních firem. Ty tvoří skoro 60 procent ze všech soukromých výdajů. Průměr OECD je přitom někde na úrovni 40 procent. Ještě v roce 2007 byl tento poměr zhruba na 55 ku 45 procentům ve prospěch firem, které nejsou čistě v českých rukou.
Z odvětvového hlediska pak výzkum a vývoj u nás nejvíce financují průmyslové podniky (přibližně 60 %), zatímco high-tech společnosti se podílejí jen v řádu jednotek procent. Průměr OECD je u high-tech společností kolem 20 procent.
PISA: vzdělanost roste velmi pomalu
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj také zveřejnila výsledky globálního průzkumu úrovně vzdělanosti patnáctiletých studentů. Nejlépe dopadli mladí v Singapuru. V první trojce se umístila ještě Čína a Estonsko. Ze zemí OECD nejlepších výsledků dosáhlo Estonsko, Japonsko, Finsko a Kanada.
Jedním z hlavních závěrů studie je, že absolutnímu zvýšení vzdělanostní úrovně došlo pouze ve 12 ze 72 zkoumaných zemí. K nim patří například Singapur nebo Čína, ale také Peru nebo Kolumbie. Data jsou porovnávána s rokem 2006. Za tuto dobu se přitom výdaje na základní a sekundární vzdělávání zvýšily v průměru o 20 procent.
Česká republika se umístila na 29. příčce těsna za Švédskem a před Španělskem, přičemž čeští studenti v kategoriích „věda“ a „matematika“ dosáhli výsledku na úrovni průměru OECD. Ve čtení jsou mírně pod průměrem. Průměrní čeští studenti jsou ve všech třech kategoriích horší než v roce 2006. V případě vědy a matematiky to platí i pro studenty nadprůměrné, pouze ve čtení se ti nejlepší oproti roku 2006 zlepšili. Naopak u podprůměrných studentů došlo ke zlepšení u vědy i matematiky, ve čtení tito studenti stagnovali.
-usi-
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři