Trumpovo vítězství jako game changer. Kdo je vítězem a kdo poraženým na finančních trzích?

Překvapivé vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách šokovalo světové finanční trhy. Investoři se však z prvotního šoku velmi rychle oklepali a počáteční výrazné ztráty akciových indexů vystřídal, navzdory předpokladům, jejich růst. Úvodní paniku nahradila během uplynulých několika dní živá diskuze o politice příštího amerického prezidenta a jejích dopadech na jednotlivé segmenty ekonomiky.

Do popředí investorského zájmu se dostala zejména vidina výrazného zvýšení vládních výdajů na modernizaci infrastruktury, která táhne od poloviny minulého týdne nahoru průmyslové tituly i ceny některých komodit. Přestože Trumpův plán na investice v řádech stovek miliard amerických dolarů s sebou přináší mnohé otazníky, investoři na smělý plán kontroverzního miliardáře slyší. Akcie ocelárenských společností v rámci indexu S&P 500 za posledních pět dní vzrostly o 16 %, producenti stavebních materiálů si pak připsali 14 %.

Prohra Hillary Clintonové nepochybně udělala radost rovněž farmaceutickým a biotechnologickým společnostem. Bývalá americká ministryně zahraniční se totiž ve své předvolební kampani ostře vymezovala proti vysokým cenám léků. Hrozba možné regulace tlačila akcie výrobců léků dolů v průběhu celého letošního roku. Riziko poklesu prodejních marží se však díky vítězství Trumpa rozplynulo a celý segment, který by měl profitovat také z pravděpodobného usnadnění fúzí mezi farmaceutickými společnostmi, si od zveřejnění volebních výsledků připsal již 10 %.

Trojici jednoznačných vítězů voleb pak doplňují finanční tituly. Také v tomto odvětví se dá očekávat uvolnění regulace. Příznivě se projevuje i zvýšení pravděpodobnosti brzkého utažení americké měnové politiky. Před volbami se spekulovalo o odsunutí monetární restrikce na následující rok v případě výhry Trumpa (vzhledem k predikované rozkolísanosti finančních trhů). Panika se nakonec nedostavila a naopak se vzhledem k očekávané proinflační politice 45. prezidenta USA množí názory, že úrokové sazby by nakonec mohly růst rychleji, než se dříve předpokládalo. Zdá se, že zámořským bankám, které v uplynulých letech čelily stále silnějším tlakům na jejich marže, se začíná konečně blýskat na lepší časy. Sub-indexy S&P 500 zahrnující finanční tituly díky těmto spekulacím za poslední týden vzrostly o 14 %.

Ne všem investorům však blížící se monetární restrikce vykouzlí úsměv na tváři. Vyšší úrokové sazby totiž sníží atraktivitu dividendových výnosů. Není tedy divu, že tradičním dividendovým titulům se v posledních dnech příliš nedaří. Vyšší poklesy jsou tak patrné zejména v rámci sektorů utilit, zboží denní spotřeby či realit, které za posledních pět dní ztratily shodně okolo 6 %.

Pod tlakem se ocitly také energetické firmy napojené na obnovitelné zdroje energie. Zatímco Clintonová plánovala bezprecedentní navýšení kapacity solárních elektráren, Trump je naopak tvrdým obhájcem fosilních paliv. Republikán již v předvolební kampani avizoval svůj úmysl zachránit zámořský uhelný průmysl. Jeho plán na uvolnění regulace těžby by měl výrazně navýšit investice tradičních energetických firem do růstu produkce a zajistit tak přístup k nerostnému bohatství v podobě břidlicových nalezišť ropy, zemního plynu a zásob uhlí v hodnotě až 50 bil. USD. Těm, kteří sázeli na obnovitelné zdroje, tak po výsledku voleb nepochybně přibyla nejedna vráska na čele. Index S&P Global Clean Energy zahrnující 30 společností podnikajících v oblasti čisté energie od úterý odepsal již více než 8 %.

Mračna se stahují rovněž nad exportně orientovanými podniky. Bude-li se řídit politika budoucího prezidenta jeho předvolebními sliby, plánovaná revize mezinárodních obchodních smluv bude mít neblahý dopad na Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) i na Transpacifické partnerství (TPP). Vysoká cla plánuje Trump uvalit také na dovoz z Číny. Je přitom evidentní, že by druhá největší ekonomika světa připravila odvetná opatření, která by poškodila například spolupráci ve strojírenském sektoru, konkrétně firmy Boeing či automobilky Ford a General Motors by musely oželit část svých čínských zisků. Pokles tržeb by nejspíše zaznamenala také společnost Apple. Do ohrožení by se mohl dostat také americký export sóje či kukuřice do Číny, na což by doplatili zemědělci i výrobci zemědělských strojů a hnojiv.

Snaha zhodnotit budoucí politiku Donalda Trumpa je v posledních dnech tématem číslo jedna finančních trhů. Velkou otázkou je však splnitelnost Trumpových vizí představených v předvolební kampani. Již první povolební proslov republikána vyzněl v některých klíčových bodech mnohem méně radikálně, než bylo do té doby běžné. Dá se přepokládat, že Trump nakonec některé ze svých úmyslů neuskuteční a investoři by tak měli k jeho slovům přistupovat velmi uvážlivě.

Ing. Jiří Šimara

Ve společnosti CYRRUS působí již od roku 2011, tedy po dostudování magisterského programu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Jeho každodenní náplní práce je sledování a vyhodnocování kurzotvorných informací ovlivňujících akciové trhy, resp. jednotlivé akcie. Jde přitom převážně o makroekonomické či mikroekonomické události. Zároveň vyhledává atraktivní investiční příležitosti, přičemž svými názory a komentáři běžně přispívá do významných českých ale i zahraničních médií.

Cyrrus

Společnost patří mezi přední obchodníky s cennými papíry. Za 16 let, co působí na trhu, ustála několik finančních krizí a přesně ví, co funguje a co klientům vydělává. I díky tomu se dnes může pochlubit více než 2 000 klienty a celkovým spravovaným majetkem přesahujícím 2 miliardy korun.