Co nás čeká v telekomunikačním sektoru?

Očekávané oživení světové ekonomiky pravděpodobně zasáhne plošně většinu cyklických odvětví, ovšem s několika málo výjimkami. Jednou z nich je krizí zmítaný telekomunikační sektor. Výrobci telekomunikační techniky spolu s poskytovateli telekomunikačních služeb doplácí na chyby učiněné v minulosti. Tomu také odpovídají velice nízké úrovně cen jejich akcií, a ty se ani v dlouhém období nejeví jako lukrativní příležitost k nákupům.

      Poskytovatelé služeb bojují především s vysokým zadlužením, které pramení z přehnaného zájmu o licence na provozování služeb spojených s mobilními telefony třetí generace. Za rok 2000 vydali evropští žadatelé na tyto účely 100 miliard dolarů, které byly financovány především cizím, tedy vypůjčeným kapitálem. To se samozřejmě odrazilo v nežádoucí míře zadlužení těchto firem, které v důsledku přehnaně pozitivního očekávání zapomněly na základní ekonomické poučky. Firmy dnes zápolí s problémy se splácením těchto závazků a snaží se získat potřebný kapitál ze všech možných zdrojů. S vysokou mírou zadlužení je také spojené nebezpečí snížení ratingu od renomovaných agentur, což opět ztěžuje přístup firem k levným cizím zdrojům. To se přihodilo mimo jiné společnosti France Telecom SA, jejíž dluhovou službu nyní hodnotí agentura Moody˘s stupněm negativní, S&P potom "BBB ", tedy pouhé tři stupně nad spekulativním a velice rizikovým tzv. "junk" stupněm.

      Výrobci telekomunikačního zařízení, jako například Lucent Technologies nebo Qualcomm, také doplácí na přehnaná očekávání v uplynulých letech a s tím spojenou výraznou nadprodukci. Důsledkem bylo nadměrné kumulování zásob a následný pokles výroby. Postupné vyprodávání nadprodukce stále probíhá a dokud nebude u konce, není možné počítat s výraznějším růstem výroby. Firmy se snaží všemožně ušetřit náklady a restrukturalizovat se. Jenom v roce 2001 propustily 150 000 lidí, ovšem bez výraznějšího pozitivního dopadu na hospodářské výsledky.

      Problémem současnosti je zcela nasycený trh. Tři čtvrtiny obyvatel západní Evropy a téměř polovina populace Spojených států amerických nyní vlastní mobilní telefon. Tržby z prodeje mobilů vloni poprvé meziročně poklesly. Výrobci se snaží zabránit tomuto trendu neustálými inovacemi, ale pravdou je, že trh již pravděpodobně nebude expandovat tempem zaznamenaným v minulosti. Dá se také očekávat, že další výroba již nebude tak profitabilní jako doposud. Čistě technologický trh s mobilními telefony, pro který je charakteristický mohutný nárůst produkce, poptávky a neustálé inovace, se pravděpodobně změní na trh spotřební elektroniky. Ten je charakterizován vysokou konkurencí, nasyceností trhu a především nízkými maržemi. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhla Nokia provozní marže 22 procent, konkurenční Motorola si dala cíl na letošní rok dosáhnout marže už pouhých patnácti procent. Je možné, že dosavadní výrobci mobilních telefonů se stanou po vzoru producentů počítačů jakýmisi montážními závody a budou pouze sestavovat jednotlivé díly vyrobené jinými společnostmi. Dá se také očekávat ještě razantnější nástup levné produkce z Jihovýchodní Asie. Vysoká konkurence bude také tlačit na zvyšování efektivity a pravděpodobně přinese řadu fúzí a spolupráci mezi konkurenčními podniky. Příkladem je Sony Ericsson, vzájemný podnik těchto dvou firem, který si klade za cíl stát se do pěti let největším světovým výrobcem mobilů.

      Pohledy výrobců se nyní ubírají k nové službě MMS, tedy "Media Messaging Services", která umožní zasílání hudby a obrázků mezi mobilními přístroji. Ta by měla být nástupcem populárních SMS zpráv. SMSky, tedy krátké textové zprávy v rozsahu do 160 znaků, byly v nedávné minulosti velkým trhákem. Jenom zákazníci Deutsche Telekom jich pošlou měsíčně na 900 milionů. Jejich velkou výhodou je nízká cena. Ta ovšem nebyla u technologie MMS ještě stanovena a proto je velice těžké odhadnout zájem zákazníků i o tuto službu. Nicméně Nokia a Sony Ericsson očekávají, že všechny telefony vyrobené v příštím roce již budou tuto službu poskytovat. MMS by měla zaplnit mezeru mezi současným stavem trhu a nástupem rychlých sítí plánovaným na rok 2004. Je však třeba si uvědomit, že MMS není první službou, do které se vkládaly velké naděje. WAP, která měla být v nedávné minulosti velkým lákadlem, u zákazníků neuspěla kvůli pomalému přístupu na Internet a malým obrazovkám. Budoucnost je tedy stále velmi nejistá.
Robert Kubín, analytik, Fio, burzovní společnost, a.s.

Tyto zprávy pro vás vytváří Fio, burzovní společnost a.s.