Yellen: Budeme udržovat kotel ve varu

Šéfka Fedu dostála své holubičí pověsti. V pátek prohlásila, že když se podaří přehřívání ekonomiky udržovat, tak je možné odstranit náklady vzniklé díky Velké Recesi (to je ta, která podle NBER začala v prosinci 2007 a skončila v červnu 2009, ale s jejímiž následky se potýkáme stále).

Někdo by se mohl ptát, o čem že to mluví, když míra nezaměstnanosti je na pěti procentech.

Yellen mluví o efektu hystereze. Míra nezaměstnanosti je sice na pěti procentech, ale statistický úřad mezi nezaměstnané počítá jen ty, kteří aktivně hledají práci a jsou připravení do ní nastoupit. Mezi nezaměstnanými nejsou z pohledu staťáku ti, kteří jsou sice bez práce, ale rezignovali na jakékoliv hledání zaměstnání. Raději se vydali cestou invalidity, studia, rodičovské dovolené, důchodu…

Míra participace, která měří míru zapojení (zaměstnaných, ale i nezaměstnaných) lidí na trhu práce, od začátku krize výrazně poklesla. Část může být vysvětlena odchodem do důchodu, tedy demografií. Ale právě ne vše.

V posledních čtvrtletích se vracejí invalidé, matky a studenti zpátky na trh práce. Ale pořád zhruba jedno procento z pracovní síly by se mohl vrátit na trh práce.

Pokud se nevrátí, tak nebudou nic dělat a ekonomika díky tomu poroste méně. Nemluvě o tíživé sociální situaci, která je čeká. A tomu se říká efekt hystereze. Yellen se tomuto efektu hodně věnovala během akademické kariéry a její sociální cítění ji velí nenechat se obalamutit jen mírou nezaměstnanosti.

Proto chce ekonomiku přehřívat, protože čeká, že to povede k investicím a vytvářením nových pracovních míst, k růstu mezd. Což nakonec namotivuje lidi mimo systém trhu práce se do něj zase vrátit.

Yellen tak říká: koukejte i na míru participace a nepočítejte, že budu hlasovat pro rychlou normalizaci sazeb.

Takovou holubičí zprávu měl nutkání neutralizovat prezident Bostonského Fedu, Eric Rosengren. Řekl, že už nyní centrální banka dělá dost proto, aby inflační cíl dvě procenta přestřelila. A proto je potřeba sazby zvyšovat. Její a jeho slovy jen potvrzují střet ve Fedu mezi holubice a jestřáby.

My čekáme zvýšení sazeb v prosinci. A v příštím roce jedno, max dvě zvýšení. A rizika vidíme spíše asymetricky dolů.

Aktuálně bude dělat vrásky Fedu zpomalení ekonomiky. Tzv. GDPnow, který na základě zveřejněných indikátorů odhaduje růst HDP v daném čtvrtletí. A ten pro třetí kvartál tohoto roku postupně vyklesal z 3,7% na 1,9%. Dále, index podmínek na trhu práce, který si také Fed počítá, skončil v září v negativních hodnotách. Po osmé v posledních devíti měsících. Mimo jiné i proto Fed bude opatrný a zvyšování sazeb bude pomalé.

V tomto kontextu mě zaujal průzkum Wall Street Journal, podle kterého analytici s pravděpodobností 60% očekávají v USA recesi v následujících čtyř let. Nejde o malování čertů zeď. Naopak. Posledních dvacet ekonomických cyklů mělo trvání v průměru pět let. Takže i bez analytiků bychom byli schopni říci, že pravděpodobnosti recese v následujících čtyřech letech je 80 procent. Ale i tak děkujeme.

Není od věci se podívat i na Fed, který počítá implikované pravděpodobnosti, že recese přijde do roka (a dne). Standardní model ukazuje nízkou pravděpodobnost 30%. Nové odhady nicméně přidávají do odhadů i informaci plynoucí z vývoje zisků firem a kreditních spreadů. A tyto odhady implikovali recesi do roka s pravděpodobností 73 procent. Ale na začátku tohoto roku. Od té doby opět pokles směrem k 30% (viz obrázek výše).

Mimochodem do konce prezidentských voleb zbývá 21 dnů. Ve středu bude poslední TV debata.

David Navrátil