MMF: 608 milionů dolarů pro Bosnu a Hercegovinu na tři roky

Mezinárodní měnový fond poskytne Bosně a Hercegovině tříletou půjčku ve výši 608 milionů dolarů (14,7 miliard korun). Peníze mají pomoci tamní vládě zrealizovat náročné ekonomické reformy.

Bosna a Hercegovina bude mít přístup ke tříletému úvěru, který jí poskytne Mezinárodní měnový fond prostřednictvím své rozšířené finanční facility (Extended Fund Facility). Hlavním účelem půjčky 608 milionů dolarů je provést řadu náročných ekonomických reforem. Ty se zaměřují zejména na rozšiřování soukromého sektoru, větší objem veřejných investic a restrukturalizaci finančního sektoru. Výsledkem by měla být konkurenceschopnější ekonomika, která bude atraktivní pro zahraniční investice a bude schopna generovat nová pracovní místa v soukromé sféře.

Ekonomická periferie Evropy

Hospodářství Bosny a Hercegoviny se i nadále úspěšně zotavuje z hospodářské krize. V minulém roce se její hrubý domácí produkt zvýšil o 3 procenta a státní rozpočet byl téměř vyrovnaný. Přesto země stále ještě citelně zaostává za svými souputníky v regionu a nic nenasvědčuje tomu, že by se měla výrazně přiblížit ekonomickým úrovním západních zemí. Přinejmenším v dohledné době to nehrozí.

Hrubý domácí produkt na osobu dosahuje v Bosně jen jedné čtvrtiny průměru zemí Evropské unie. Na vině je především přebujelý veřejný sektor s jednou z nejvyšších úrovní zaměstnanosti ve východní Evropě. To se děje na úkor veřejných investic, které by výrazně zvýšily celkovou produktivitu v ekonomice. Bosenská vláda i díky tomu obtížně hledá finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích.

Bosna sice strukturální reformy v minulosti prováděla, ale ani zdaleka je nedokončila. Soukromý sektor není dostatečně výkonný na to, aby táhl úroveň celé země vzhůru. Soukromé investice jsou nízké a zahraniční investoři se Bosně téměř vyhýbají. Důsledkem je rychlý nárůst nezaměstnanosti zejména mezi mladou generací. Tam už překročila hranici 62 procent. Překvapením není ani to, že Bosna v uplynulých dvaceti letech zažila exodus mladých vzdělaných lidí, kteří odcházeli zejména na Západ. I to se velmi negativně odráží na růstovém potenciálu země.

Jakákoli hospodářskopolitická opatření se v Bosně a Hercegovině provádí velice obtížně. Země je značně decentralizovaná. Daytonské mírové dohody vedly k vytvoření 10 kantonů a jednoho nezávislého distriktu. Tato administrativní struktura způsobuje to, že Bosna je roztříštěná i ekonomicky.

Reformy se zavádějí už více než rok

Začátkem roku 2015 přijala bosenská vláda rozhodnutí o provedení reforem, které měly být zaměřeny na hospodářskou a sociální oblast. Měla být posílena role práva, snížena korupce a zdokonaleny veřejné investice. Reformní plán má plnou podporu Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu i Světové banky.

„Soubor reforem vítáme, ale jejich úspěšné provedení bude záviset na všech stranách, kterých se reformy týkají. Ty ale často fungují na etnických principech,“ řekl Nadeem Ilahi, šéf mise MMF pro Bosnu a Hercegovinu. „Nový program Mezinárodního měnového fondu tomu má výrazně pomoci. Obsahuje mimo jiné opatření, která posílí vytvoření jednotného ekonomického prostředí,“ dodal.

Ta se zaměří na tři klíčové oblasti: podnikatelské prostředí s cílem přilákat investice a motivovat k vytváření pracovních míst, zracionalizovat veřejné výdaje tak, aby podporovaly dlouhodobý hospodářský růst, zajistit stabilitu finančního sektoru a rozhýbat úvěrovou aktivitu bankovního sektoru.

V rámci prvního cíle se reformy zaměřují na pracovní trh ve smyslu jeho zpružnění. Ruku v ruce má jít privatizace velkých a často neefektivních státních firem. V neposlední řadě je zapotřebí reformovat daňový systém. Ten v současné době způsobuje distorze zejména na pracovním trhu, neboť Bosna je jednou ze zemí s nejvyšším zdaněním práce.

Ve veřejném sektoru je zapotřebí bezpodmínečně snížit zaměstnanost. Tím klesnou mzdové výdaje na státní aparát. Soukromý sektor se tak stane opět klíčovým hráčem na pracovním trhu. Současně se dá očekávat zvýšení objemu vybraných daní a bude možné posílit výdaje na budování infrastruktury, zdravotnictví, vzdělání a další investice. Stranou zájmu by neměl zůstat ani důchodový systém, neboť není důvod se domnívat, že problém stárnoucí populace se dříve či později objeví i v Bosně.

Dá se říci, že finanční sektor se v Bosně nachází v podobné situaci jako u nás v polovině 90. let minulého století. Cílem reforem v této oblasti je důsledné dodržování nezávislosti bosenské centrální banky, která se opírá o režim fixního kurzu. Další opatření mají cílit na ozdravění bankovního sektoru, který je do jisté míry zatížen rizikovými úvěry. To se projevuje v neochotě bank být úvěrově aktivní. Zlepšit je třeba také bankovní dohled a regulaci.

Rozdvojená země

Bosna a Hercegovina patří k nejslabším evropským ekonomikám. HDP na osobu dosahuje podle parity kupní síly necelých 10 tisíc dolarů. Nezaměstnanost dosahuje přes 27 procent. Struktura hospodářství je poměrně příznivá, neboť necelé dvě třetiny HDP tvoří služby, čtvrtinu průmysl a zbytek zemědělství.

Největším problémem země nejen z hlediska hospodářství je rozdělení na dvě relativně samostatné entity – Republika srbská a Federace Bosna a Hercegovina. Prvně jmenovaná hospodářsky spolupracuje spíše se Srbskem, druhá pak zejména s Chorvatskem. Obě entity mají autonomní daňový systém, což celé prostředí znepřehledňuje.

Předností bosenského hospodářství je relativně nízké zadlužení a stabilní cenová hladina (roční míra inflace kolem 3 procent). Hlavními obchodními partnery jsou Chorvatsko, Německo a Itálie. Bosna vyváží zejména dřevo a produkty z něj, kovy a oděvy. V importu dominují především stroje, pohonné hmoty nebo chemické produkty. Hlavní ekonomická centra se nacházejí v Sarajevu, Banja Luce, Tuzle či Mostaru.

-usi-