MMF půjčí Jordánsku 723 milionů dolarů na ekonomické a finanční reformy

Výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu schválil 723 milionů dolarů (17,5 miliard korun) pro Jordánsko. Tříletá půjčka má usnadnit realizaci ekonomických a finančních reforem v blízkovýchodním království.

Jordánský reformní program má za cíl konsolidovat veřejné rozpočty, snížit veřejný dluh a provést řadu dalších strukturálních změn. Ty mají zlepšit podmínky pro celkový ekonomický rozvoj země. Prvních deset procent z celkové sumy je Jordánsku k dispozici takřka okamžitě, zbývajících 90 procent bude uvolněno postupně v šesti fázích.

MMF vývoj kvituje

„Jordánská ekonomika si vede poměrně dobře. Zejména s ohledem na obtížné okolní prostředí a skutečnost, že království přijalo obrovské množství syrských uprchlíků,“ uvedl David Lipton, první náměstek generální ředitelky MMF. „Makroekonomická stabilita je udržována díky reformám a adekvátním hospodářskopolitickým opatřením. Přesto jordánská hospodářská výkonnost zůstává za svým potenciálem a přijímání uprchlíků ze Sýrie nemálo zatěžuje tamní veřejné finance,“ dodal.

Jordánská odpovědná místa připravila jasný reformní program. Od již dříve přijatých opatření se očekává vytvoření nových pracovních míst a příležitostí. Domácí i vnější okolnosti jsou velice obtížné. Přesto se dá říci, že reformy, které se Jordánsko chystá plně implementovat, nejsou těmito okolnostmi vynuceny a víceméně přicházejí z vlastní vůle. „To je velice výhodné a zvyšuje to pravděpodobnost úspěchu,“ chválí si Lipton. Také proto nemá Mezinárodní měnový fond peníze na tři roky uvolnit.

Jedním z cílů reforem je obrátit trend ve vývoji veřejného dluhu. Ten se za posledních osm let zvýšil o více než polovinu. Zatímco v roce 2008 dosahoval 60 procent hrubého domácího produktu, v minulém roce už to bylo přes 90 procent. Ve střednědobém horizontu by tedy mělo dojít k jeho poklesu.

To předpokládá postupnou fiskální konsolidaci s tím, že by měly být zachovány nezbytné sociální výdaje. Strukturální změny v rozpočtové politice by měly přinést snížení veřejného dluhu na úroveň 77 % HDP do roku 2021.

Pryč s výjimkami v daních

Podle MMF bude nezbytné snížit množství výjimek v obratových daních a clech a novelizovat daňové zákony. Konsolidací by měly projít také některé státní podniky, jako například výrobce elektřiny NEPCO nebo distributor vody Water Authority of Jordan. Veřejné rozpočty by měly být transparentnější, čímž se sníží fiskální riziko.

Monetární politika je podle Davida Liptona řízena kvalifikovaně. I nadále zůstane v režimu kurzové kotvy a bude se soustředit především na udržení potřebného objemu devizových rezerv. Regulatorní rámec bude posílen přijetím dalších zákonných norem jak v oblasti centrálního, tak komerčního bankovnictví.

„Rychlá realizace reformních opatření posílí odolnost finančního sektoru, podnikatelského prostředí a zejména malých a středních firem,“ uvedl David Lipton. „Stranou nemohou zůstat ani reformy trhu práce. Jejich zavedení zvýší zaměstnanost mladých lidí a žen a rozsah neformálního zaměstnávání,“ dodal.

Rozvinutá země s mnoha riziky

Jordánsko zažilo od roku 2000 až do příchodu finanční a ekonomické krize v roce 2009 poměrně robustní hospodářský růst. Jeho hrubý domácí produkt se v tomto období zvyšoval průměrně o 6,5 procenta ročně. Jordánsko je jednou z nejvíce otevřených ekonomik na Blízkém a Středním východě. Značnou část svého HDP tvoří příjmy z turistického ruchu.

Kromě toho klíčovou roli hraje příliv přímých zahraničních investic a nejrůznějších grantů ze zahraničí. Přestože leží v regionu, který je bohatý na naleziště ropy, samo většinu ropy a zemního plynu dováží. Zejména ze Saudské Arábie. Struktura jordánského hospodářství je typická pro rozvinuté tržní ekonomiky. Více než 75 procent HDP tvoří služby, zhruba 20 % průmyslu a necelá tři procenta zemědělství. Struktura zaměstnané pracovní síly je obdobná.

Největším rizikem pro tamní hospodářství je eskalace a protahování válečného konfliktu v Sýrii a Iráku. Nikoli však jen kvůli hromadnému exodu uprchlíků z válečných zón, ale především kvůli dopadu na turistický ruch, vývozy a přímé zahraniční investice. Další potenciální hrozbou je posílení dolaru nebo náhlý růst cen ropy a zemního plynu. Vzhledem k výsledkům jednání členů Fedu v Jackson Hole je apreciace dolaru velmi pravděpodobná.