Čína mate oficiálními čísly, její vysoké dluhy jsou velkou hrozbou

Úvahy o čínské ekonomice se už dlouhou dobu drží jednoho vzorce: Pokud tempo jejího růstu zpomaluje, vláda v Pekingu je vždy schopná oživit ekonomickou aktivitu fiskální stimulací a pomocí finančním institucím. Jestliže k tomu přidáme optimistické oficiální informace o deficitech, znějí podobné argumenty přesvědčivě. Jenže realita se nyní prudce mění.

Veřejné finance jsou v Číně v horším stavu, než se obvykle tvrdí. Nad schopností vlády podpořit ekonomický růst pak v prostředí rostoucího veřejného dluhu visí velký otazník. Bez reforem by dokonce mohla Čína skončit velmi špatně. Podle Mezinárodního měnového fondu by čínská vláda měla letos vytvořit jen mírný deficit ve výši 3 % HDP a její zadlužení by se mělo pohybovat na 46,8 % HDP. V žebříčku 184 zemí by tak figurovala na stém místě a taková dluhová zátěž by nepředstavovala větší překážky. Na povrchu tedy vypadá vše dobře, ale tak tomu ve skutečnosti není.

MMF počítá pouze s dluhy vlády a nepočítá do něj zadlužení provincií a místních samospráv. Jenomže přibližně 80 % veřejných výdajů v Číně pochází právě od nich a jde tedy o podstatnou informaci. Podle některých informací tyto subjekty už před třemi roky překročily povolený dluhový limit a jejich finance se od té doby dále zhoršují. Například Goldman Sachs odhaduje, že celkové deficity dosahují asi 15 % HDP. To znamená, že odpovídají deficitům americké vlády z doby finanční krize roku 2008.

Ani podobné odhady stále neodrážejí snahu místních vlád přesunout dluhy na subjekty, které byly vytvořeny právě pro tyto účely. Ve výsledku je pak těžké rozlišit, co jsou v Číně vlastně dluhy veřejné a co dluhy soukromého sektoru. Předpokládá se, že vláda stojí za většinou závazků státem vlastněných společností a strategických firem. Investoři tak u nich mimo jiné předpokládají, že vláda podpoří každý jejich investiční projekt. Doposud to byla pravda a vláda nedopustila pád žádné z takových společností, protože se obávala spuštění širší krize. Tlaky v bankovním systému ale rostou a vláda má stále menší prostor pro manévrování.

Peking může učinit několik kroků. Na prvním místě by mělo stát oddlužení. Dosavadní snahy v této oblasti ovšem vedly k tomu, že místní vlády přišly s kreativními způsoby, jak dluhy skrýt. Výsledek byl tedy spíše kontraproduktivní. Alternativu představuje kolaps zombie firem, ale toto řešení není politicky atraktivní. Zdá se tudíž, že Peking sází na keynesiánský multiplikátor a doufá, že vyšší tempo růstu problémy opět vyřeší. Jenže období, kdy takový plán fungoval, už se opakovat nebude. Medvědi predikují devalvaci čínské měny a bankovní krizi. Takový vývoj v minulosti skutečně podobné kombinace vysokých dluhů a nestabilního bankovního systému doprovázel. A jestliže Čína svou dluhovou expanzi nezastaví, skutečně narazí.

Autorem je Christopher Balding.

Zdroj: Bloomberg