King (HSBC): Británie může být nakonec závislá na „laskavosti“ cizinců

Ti, kteří toho hodně pamatují, si vzpomenou, že platební bilance bývala Achillovou patou britské ekonomiky. Doufejme, že Theresa May a Philip Hammond nezapomněli lekce minulosti, protože nyní se tato Achillova pata vrací zpět. V padesátých a šedesátých letech procházela britská ekonomika prudkými změnami cyklu. Fáze útlumu přicházela v době, kdy nebylo jak financovat deficity běžného účtu a rostl tlak na oslabení libry. V posledních dvou čtvrtletích přitom deficit běžného účtu dosahoval 7 % HDP. To je nejvíce v historii země a zároveň jde o jeden z nejvyšších deficitů na světě.

K prohloubení deficitů došlo v posledních letech navzdory významnému oslabení kurzu libry, který měl podle politiků naopak pomoci posunu k nové ekonomické rovnováze. Konkrétně měl nastat odklon od dluhem tažené spotřeby směrem k exportům. Výsledky ale byly zklamáním, protože exporty stále zůstávají v útlumu a optimistických růstových projekcí lze dosáhnout pouze s předpokladem dalšího kola dluhové párty.

Je nutno uznat, že britský posun k nové rovnováze brzdila slabost eurozóny. Řada dalších zemí se také začala účastnit „měnových válek“ a přínos slabší libry tím byl do určité míry eliminován. Přesto ale z neúspěchu nelze vinit jen zbytek světa. Po krizi se zhoršil vývoj v oblasti produktivity, což možná naznačuje, že slabá libra vedla management společností k špatným rozhodnutím. A vláda také ani zdaleka nedosáhla takové fiskální konsolidace, jakou původně slibovala.

Platební bilance je vždy vyrovnaná v tom smyslu, že deficity běžného účtu musí být pokryty přebytky na účtu kapitálovém. Tyto přebytky jsou ale dány ochotou zahraničních investorů posílat své peníze do Velké Británie. A jak správně uvedl guvernér Bank of England Mark Carney: „Naše země se může stát příliš závislou na laskavosti cizinců.“ Ať už se bude Brexit vyvíjet jakkoliv, nedá se předpokládat, že jejich náklonnost bude v následujících měsících nějak zvlášť veliká.

Existuje řada důvodů, proč investoři investují do britských aktiv: Vláda práva, respektovaná a propracovaná majetková práva, anglický jazyk a podobně. K tomu je ale nutno přidat i přístup na jednotný evropský trh. Pokud jej Velká Británie ztratí, nebo bude existovat riziko ztráty, příliv peněz se zmenší. A pak se deficit běžného účtu může stát vážným problémem.

Je lehké tvrdit, že by se pak vše opět vyřešilo oslabením libry, jako tomu bylo v minulosti. Současnou situaci ale s těmi předchozími přímo porovnávat nelze. Když Velká Británie odešla z Evropského kurzového mechanimu, oslabení libry do určité míry pomohlo, ale mnohem více by pomohly nižší sazby. Dnes ale sazby leží velmi nízko a tudíž není možnost je dál výrazně snížit. Navíc víme, že oslabení libry z roku 2008 se na britské ekonomice odrazilo zejména vyššími dovozními cenami a tudíž vyšší inflací. Mzdy naopak rostly jen minimálně a reálné příjmy tak klesly a ekonomika rychle spadla do recese.

Autorem je seniorní ekonomický poradce banky HSBC.

Zdroj: FT