Ceny ropy rostou. Rusko ale dál „prostě nemá peníze“

Od poloviny ledna vzrostly ceny ropy téměř o 80 %. Pro ruskou ekonomiku je to vítaný dar, ale vláda se dál chová, jako kdyby trpěla nedostatkem zdrojů podobným stavu z počátku roku. Nejsou patrné žádné známky růstu výdajů v sociální oblasti, a to ani přesto, že se blíží parlamentní volby. Kreml má prostě jiné plány na to, co učinit s dodatečnými zdroji.

Na počátku dubna zveřejnilo ruské ministerstvo hospodářství předpověď dalšího vývoje ekonomiky, která byla založena na cenách ropy dosahujících v průměru 40 dolarů za barel. V tu dobu se to zdálo jako optimismus, ovšem nyní se ceny ropy drží u 50 dolarů za barel a nejeví známky většího poklesu. Rusko od ledna do dubna zvýšilo své rezervy o 20 miliard dolarů. Inflace se drží na stabilní úrovni 7,3 % a vytváří tak podmínky pro snížení sazeb. Vláda před časem vydala nové dluhopisy a průběh emise ukazuje, že o ruské dluhopisy je mezi investory zájem (i když většinu emise evidentně koupili investoři s ruskými kořeny). Zároveň však průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora Vladimira Putina dosahuje pouhých 80 %, což je nejméně od března roku 2014.

Když si minulý měsíc důchodci z Krymu stěžovali na nízkou úroveň jejich příjmů a požadovali jejich indexaci tak, jak má správně probíhat, premiér Dmitrij Medveděv reagoval slovy: „Prostě nemáme žádné peníze. Pokud je seženeme, důchody budeme indexovat. Vydržte. Přeji vám vše nejlepší, hlavně zdraví a nebuďte smutní.“ Jeho odpověď se stala populární na sociálních sítích a Putin dokonce reagoval něčím, co se dá považovat za částečnou omluvu. Cítil totiž, že zejména ve spojitosti s Krymem může být Medveděvova reakce považována za výsměch.

Podle některých ekonomů je pravda, že ruská vláda moc peněz skutečně nemá. Patří mezi ně i Sergej Guriev, který se má na podzim stát hlavním ekonomem EBRD. Podle jeho slov vládě docházejí peníze v rezervním fondu, který má pokrývat rozpočtové deficity. Vláda tak v podstatě nemůže provádět proticyklickou politiku. Pokud by například zvýšila rozpočtový deficit o pouhá 2 % HDP, její rezervy by klesly na nulu do konce letošního roku. Z technického hlediska je to sice pravda, ovšem ekonom Andrej Illarionov tvrdí, že jádro problému leží v ohromných částkách, které směřují na obranu a do armády. Tyto výdaje vzrostly od roku 2010 v reálném vyjádření o celých 75 %.

Putinovi ekonomičtí poradci se zaměřují na fiskální utahování, zlepšování podnikatelského prostředí či možnost kvantitativního uvolňování. Žádný z nich ale nehovoří o armádním rozpočtu. Ten je Putinovou posvátnou krávou a poradci jsou si toho dobře vědomi. Věří, že protizápadní hysterie, která prudce vzrostla po zabrání Krymu, je stále dost silná na to, aby své priority nemusel měnit. Pro dohlednou dobu to je pravděpodobně dobrý odhad. Ovšem rostoucí militarizace do sebe nasává zdroje, které potřebuje soukromý sektor. Vláda by přitom mohla velmi jednoduše podpořit ekonomiku a její růst tím, že by omezila výdaje na zbrojení na úroveň běžnou do roku 2010 a zároveň by snížila daně. K tomu ale jen tak nedojde. Pevnost Rusko dává na první místo zbraně, ekonomický rozvoj se nachází až za nimi.

Autorem je Leonid Bershidsky.

Zdroj: Bloomberg