Německo větrné energii věří. Kapacita z větru jde nahoru

Německo to s obnovitelnými zdroji (OZE) myslí vážně. Do roku 2030 chce mít na mořském pobřeží větrný park s výrobní kapacitou 15 tisíc MW. V roce 2050 má být podíl energie z OZE v Německu na 80 procentech.

Větrné elektrárny mají v energetickém konceptu Německa důležité místo. Celá strategie byla důsledněji rozvržena v letech 2010 až 2011. Jejím cílem je do roku 2030 postavit na mořském pobřeží větrný park o celkové kapacitě 15 000 MW, a tím zajistit spolehlivé, úsporné a k životnímu prostředí šetrné zásobování energií. Podíl energie z obnovitelných zdrojů se tak v Německu potupně zvyšuje. Vize předpokládaného nárůstu je o 35 % (2020), 50 % (2030) a 80 % (2050). 

Výstavba větrného parku je financována z dotací, o které lze požádat u KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau). Ta zastřešuje bankovní skupiny, které financují pětimiliardovým úvěrem (EUR) prostřednictvím tzv. Sonderprogramm výstavbu deseti „Offshore-větrných parků“ v Severním a Baltském moři. Tato podpora je součástí energetického konceptu spolkové vlády[1].

U KfW-Sonderprogramm si k září 2013 požádaly o úvěr tři společnosti, jejichž projekty uspěly při výstavbě v Severním a Baltském moři. Jsou to Meerwind, Global I a Butendiek. Projekt Meerwind s výší od 288 MW využívá financování o výši 264 Milionu EUR. Projekt Global I bude disponovat výkonem o 400 MW při čemž využívá financování o výši 280 milionů EUR. Poslední zatím úspěšný projekt Butendiek využívá z programu 239 milionů EUR s celkovým výkonem 288MW.

O investice do větrných parků je velký zájem. Investory láká relativně nízkými - a stále se snižujícími - náklady a rostoucími výnosy. V roce 2015 se instalovalo o 30 % více větrné energie než o rok dříve. Výrazné zisky si loni připsaly i akcie výrobců větrných elektráren, například dánský Vestas (+ 115 %), španělská Gamesa (+ 110 pct.) i německý Nordex (o 118 procent).