MFČR snižuje predikci letošního růstu HDP o 2 desetiny na 2,5%

Meziroční růst české ekonomiky byl ve 4. čtvrtletí 2015 nižší, než jsme odhadovali v předchozí predikci. Sezónně očištěný reálný HDP se ve srovnání s 3. čtvrtletím nezměnil, meziročně pak vzrostl o 4,0 %. Vzhledem k avizované úpravě sezónního očišťování ze strany ČSÚ, k níž by mělo dojít spolu se zveřejněním dat za 1. čtvrtletí 2016, by však výsledek 4. čtvrtletí 2015 měl být revidován směrem vzhůru (opačným směrem pak 1. čtvrtletí předchozího roku, bez dopadu na růst za celý rok 2015).

I tak je ale možné celý rok 2015 hodnotit jako mimořádně úspěšný. Reálný růst HDP o 4,2 % byl nejvyšší od roku 2007. Růst HDP byl tažen výhradně domácí poptávkou, jejíž nejrychleji rostoucí složkou byla tvorba hrubého fixního kapitálu. Snaha o maximální využití fondů EU z programového období 2007-2013 se projevila silným meziročním růstem investic do fixního kapitálu o 7,3 %. Dynamicky však rostla i spotřeba vlády (o 2,8 %) a domácností (taktéž o 2,8 %). V zahraničním obchodu se navzájem zhruba kompenzoval stabilní růst ekonomik hlavních obchodních partnerů ČR se zvýšenými dovozy, danými zrychleným růstem domácí poptávky a vysokou dovozní náročností českého exportu. Silný ekonomický růst přitom probíhal ve zcela rovnovážném makroekonomickém prostředí.

Reálná hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 4. čtvrtletí 2015 mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 %. Zatímco v průmyslu a ve stavebnictví HPH mírně klesla, ve většině odvětví služeb se naopak zvýšila. Vlivem dynamického vývoje v předchozích čtvrtletích dosáhl meziroční růst HPH 3,6 %.

Míra inflace za rok 2015 dosáhla jen 0,3 %, a byla tak nejnižší od roku 2003 a druhá nejnižší v historii samostatné ČR. Nízká inflace byla převážně dána hlubokým propadem světových cen minerálních paliv a obecně nízkou inflací v globálním měřítku.

Na trhu práce se ekonomická konjunktura odrazila v příznivém vývoji zaměstnanosti, jejíž meziroční růst o 1,4 % byl nejvyšší od roku 2008. Míra nezaměstnanosti (VŠPS) ve 4. čtvrtletí 2015 poklesla na 4,5 %, a byla tak po Německu druhá nejnižší v celé EU.

Přebytek běžného účtu platební bilance za rok 2015 dosáhl 0,9 % HDP, a byl tak nejvyšší v historii samostatné ČR.

Při hodnocení vysokého růstu české ekonomiky v roce 2015 je ale nutné vzít v úvahu, že byl do značné míry ovlivněn jednorázovými či dočasnými faktory. Nejvýznamnějším z nich byl impuls v podobě projektů spolufinancovaných z fondů EU v rámci programového období 2007-2013, které bylo možné využít jen do konce roku 2015.

Výrazně kladný dopad na růst měl také pozitivní nabídkový šok v podobě hlubokého propadu korunové ceny ropy. Nízká cena ropy by měla ekonomiku podpořit i v letošním roce, byť podstatně menší měrou než v roce 2015. Predikce ceny ropy přitom byla oproti lednové predikci revidována směrem dolů.

Na druhou stranu došlo k drobnému zhoršení předpokladů o vnějším prostředí s viditelným dopadem na růst českých exportních trhů. Rovněž tak byl mírně směrem dolů přehodnocen očekávaný vývoj investic, zejména v soukromém sektoru. Nová predikce také reaguje na překvapivé zpomalení ekonomického růstu ve 4. čtvrtletí 2015.

Výsledkem je drobná korekce predikce růstu reálného HDP pro rok 2016 z 2,7 % na 2,5 %. Predikce pro rok 2017 zůstává zachována na 2,6 %.

Z hlediska očekávaných daňových výnosů lze konstatovat, že v predikci vývoje nejdůležitějších daňových základen, tj. nominálního objemu mezd a platů, nominální spotřeby domácností a čistého provozního přebytku, nedošlo k významným změnám.

Rizika predikce považujeme za vychýlená směrem dolů, a to zejména kvůli rizikům ve vnějším prostředí.

Zpomalování růstu čínské ekonomiky, které s největší pravděpodobností bude pokračovat i v budoucnu, představuje významné riziko pro další vývoj světového obchodu. Pro ČR by ale tento faktor neměl být zásadní, a to navzdory tomu, že je propojení české a čínské ekonomiky kvůli jejich zapojení do globálních dodavatelských řetězců vyšší, než napovídají data o vzájemném zahraničním obchodu. Rizikem je též přetrvání zvýšené volatility a nejistoty na finančních trzích, k níž v poslední době kromě pokračujícího poklesu cen komodit (částečně v důsledku vývoje v Číně) významnou měrou přispívají negativní data o vývoji druhé největší světové ekonomiky. Specifickým problémem je pak v této souvislosti otázka vypovídací schopnosti čínských oficiálních statistik.

Dalším nepříznivým faktorem jsou geopolitická rizika. Konflikty na Blízkém východě a v severní Africe vyvolaly vážnou migrační krizi, jejíž ekonomický dopad na jednotlivé státy EU zatím není možné odhadnout. Pokud nedojde ke zvýšení počtu žadatelů o azyl v ČR, přímé dopady na českou ekonomiku by měly být zanedbatelné. V současné době tak migrační krize pro ČR představuje negativní riziko zejména kvůli jejímu možnému vlivu na budoucí uspořádání EU (zachování stávající podoby schengenského prostoru). Rizikem s potenciálně významným dopadem na ČR je také plánované červnové referendum o setrvání Spojeného království v EU. V neposlední řadě by hospodářský růst v některých zemích EU, a zprostředkovaně (přes zahraniční obchod) i v ČR, mohl být nepříznivě ovlivněn v případě stupňování teroristických útoků.

Rizikem pro českou ekonomiku by v neposlední řadě mohlo být přetrvání výraznějších tlaků na zhodnocení kurzu koruny pod hranici 27 CZK/EUR, které by mohly být posíleny dalším uvolněním měnové politiky ECB. Vůči těmto tendencím však ČNB může na devizovém trhu v zásadě neomezeně intervenovat, nelze ale vyloučit možnost, že by v případě pokračující akumulace devizových rezerv k oslabení apreciačních tlaků přistoupila k použití dalších méně konvenčních nástrojů měnové politiky.

Pozitivním rizikem pro ekonomický růst je naopak možnost přetrvání současných nízkých cen komodit.

Zdroj: MFČR