Politická korektnost je podle Zemana zdvořilé synonymum pro lež

Kolem dnešního poledne nasadily ČT a Prima do politických pořadů ty největší kalibry. Zatímco v čase oběda promlouvali  do uší strávníků u svátečního stolu premiér Bohuslav Sobotka a nejvýraznější postava opozice Miroslav Kalousek, tak v době přípravy nedělní tabule pálila na zájemce o one man show artilerie prezidentových bonmotů. Miloš Zeman měl na hradě, kam se za ním Prima vypravila, samozřejmě výhodu, protože Terezie Kašparovská kladla pouze otázky, aniž je komentovala. Václav Moravec, jak je ostatně jeho zvykem , se sice o komenty pokoušel, ale jeho úvodní hosty ve studiu to k ničemu mimořádnému nevyprovokovalo. Až úzkostlivě se vyhýbali přímému střetu. Ani se tomu není třeba divit s ohledem na jejich postavení na politické scéně. ČSSD je dlouhodobě dvojkou vládní koalice a TOP 09 začíná vedle ODS ztrácet dech. Kdoví jestli se ještě nebudou potřebovat.

V úvodu "primáckého" pořadu se pan prezident vyjádřil k chystané cestě na Jižní Moravu . Z řady témat zmínil tři: Problémy s pančováním vína, postižení regionu suchem  a  ochranu státních hranic. V další plejádě pokládaných otázek moderátorka často požadovala názory k prohlášení a stanoviskům různých subjektů, premiérem počínaje, přes Veroniku Žilkovou, až po vysokého komisaře OSN, jehož komiksový projekt dotazovaný označil za idiotský. Velmi tvrdě se vymezoval i vůči norskému Barnevernetu, který je podle něj státem ve státě. Rozdělení bratrů Michalákových oznámkoval jako sprosťárnu. Pomoc české vlády v této kauze považuje za nedostatečnou, objevil však údajně možnou interpretaci Ústavy, umožňující prezidentovi sjednávat mezinárodní smlouvy. A má už, díky návrhu, za který vděčí nejmenované politické straně, na stole připravený návrh takové smlouvy mezi Českou republikou a Norským královstvím.

Pokud jde o otázky spojené s migrační vlnou, tak nevěří  ve zvěsti o  rychlém zániku Evropské unie - takových už bylo - v každém případě si přeje zachování Schengenu a souhlasí s ideou  vytvoření evropské pohraniční stráže, ovšem pokud nepůjde o „operetní“ sbor, bez skutečného efektu. Připadá mu komické, pokud tato stráž má mít 1500 příslušníků, když jen pašeráků v Turecku je několikanásobná převaha. Kdyby každá členská země Evropské unie dodala pouhých 500 vojáků, což by bylo celkem 14 tisíc, tak s tím by se už dalo něco dělat. S postesknutím na to, že evropským institucím všechno trvá hrozně dlouho položil i akademickou otázku: "Na co má Řecko armádu, na co armádami disponují evropské státy?"

Další informace a zajímavosti  zde, třeba obrázky, kterými jakoby se jejich autor pokoušel konkurovat Matěji Kodešovi, našemu bublináři světového formátu