Uvolňování měnové politiky: Jaká centrální banka je nejagresivnější?
Centrálním bankám se během krizových let dostalo naprosto bezprecedentní moci a postavení. Uvolněná měnová politika způsobila, že se trhy začaly odtrhávat od fundamentů a hráče na finančních trzích, zdá se, více než cokoli jiného zajímají kroky centrálních bankéřů.
Současná praxe měnové politiky
Není se ani čemu divit. Nejvýznamnější banky světa nakupují státní a korporátní dluhopisy (v rámci programů kvantitativního uvolňování), stanovují nulové, někdy až záporné úrokové sazby a poskytují ultra-levné úvěry bankovnímu sektoru.
Všechna tato opatření způsobila ohromný nárůst bilancí jednotlivých centrálních bank, jak lze vidět na grafu.
Banky tyto kroky činí pod záminkou zachování cenové stability, obvykle definované jako 2% růst spotřebitelských cen. Tento růst má být primárně zajištěn skrze peněžní expanzi a sekundárně skrze oslabení měnového kurzu a z něj plynoucího zvýšení cen importovaného zboží a služeb.
Vzhledem k tomu, že první kanál během krizových let začal selhávat – uvolnění měnových podmínek přestalo znamenat automatický růst peněžních agregátů a z toho plynoucí růst cenové hladiny, nabyl druhý kanál (oslabení kurzu) na významu.
Boje centrálních bank
Pro soupeření centrálních bank o čím dál slabší kurz se vžil termín „měnové války“. Ty už v historii několikrát proběhly, zejména v období mezi světovými válkami.
Klíčové z hlediska národního hospodářství v tomto kontextu je kromě růstu domácí cenové hladiny i zvýšení cenové konkurenceschopnosti domácích výrobců, kteří se tak snáze dostávají na zahraniční trhy.
Která z centrálních bank uvolnila svoji monetární politiku nejvíce a stala se tak nejagresivnějším „měnovým válečníkem“?
Pokud to chceme zjistit, musíme srovnat velikost bilanční sumy s hrubým domácím produktem dané země. Jen tak lze dohledat, jak moc byly měnové podmínky uvolněny v kontextu velikosti dané ekonomiky.
Měnové války současnosti
Z grafu je patrné, že nejagresivnější je bezesporu centrální banka Japonska – Bank of Japan.
Ta v boji s deflací a ekonomickou stagnací neváhala do japonské ekonomiky „napumpovat“ astronomické množství finančních prostředků, čímž se výše její bilanční sumy vyšplhala na úroveň téměř 65 % HDP.
Se odstupem na druhém místě vidíme Evropskou centrální banku, která nyní hledá východiska ze současné ekonomické situace v Eurozóně. Guvernér ECB Mario Draghi ve svých projevech mluví o nutnosti dostat inflaci k cíli a ukotvit inflační očekávání na kladných hodnotách.
Lze očekávat, že ECB rozšíří svůj program kvantitativního uvolňování či sníží depozitní měnověpolitickou sazbu.
Na základě informací a prostému faktu, že program bude pokračovat minimálně do září 2016 (pokud nedojde k jeho rozšíření), můžeme spolehlivě predikovat, že velikost rozvahy ECB vůči hrubému domácímu produktu Eurozóny ještě poroste.
V těsném závěsu za ECB je Federální rezervní systém, který na rozdíl od dvou předchozích bank nehovoří o uvolňování, ale naopak o zpřísňování měnové politiky – zvyšování úrokových sazeb.
Během globální finanční krize i po ní nakoupila banka v rámci tří kol kvantitativního uvolňování obrovské množství aktiv a velikost její bilanční sumy narostla na přibližně 4,5 bilionu $. Bankovní rada FEDu ji plánuje na této úrovni udržovat, proto v případě FEDu v tomto grafu nelze očekávat přílišné změny.
I přes svůj programu odkupu aktiv, se na posledním místě umístila Bank of England. Ta stejně jako FED mluví o zvyšování úrokových sazeb, které se kvůli nedávným turbulencím na finančních trzích a nízkým cenám komodit a potravin neustále posouvá do budoucna.
Na základě anomálie mezi vývojem sazeb FEDu a BoE lze očekávat, že banky zvýší sazby téměř zároveň.
Vítěz měnových válek
Centrální bankou, kterou lze s trochou nadsázky označit jako „vítěze“ je Bank of Japan. Žádnou centrální banku ekonomický vývoj nedotlačil tak daleko a k takovým opatřením, po kterých museli v minulosti sáhnout právě japonští centrální bankéři.
Banka nejenže vykupuje státní dluhopisy v rámci svého programu kvantitativního uvolňování, ale navíc i intervenuje na akciových trzích. I přesto všechno však Japonsko trápí tzv. sekulární stagnace – situace nulových úrokových sazeb, deflace a hospodářské stagnace, do které se podle některých pesimistických ekonomických analýz možná dostane celá západní civilizace.
Autor: Petr Cimala, Jakub Mašek | aurainvest.cz
Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.
Ing. Petr Cimala, Aura Invest
je analytikem a členem managementu Aura Invest Group s dlouhodobým zaměřením na oblast vyhledávání atraktivních investičních příležitostí i oblast Equity Sales. Aura Invest Group je vázaným zástupcem obchodníka s cennými papíry Colosseum, a.s. Na českém trhu nabízí profesionální služby obhospodařování majetku na individuálních investičních účtech AURA INVEST Aktivní správa a AURA INVEST Chytré portfolio. Spojte své síly se silnými partnery a svěřte své finance pokročilému obhospodařování majetku. Více informací či nezávaznou schůzku si sjednejte na www.aurainvest.cz
Praktický manuál pro výběr prvotřídních akcií dle legendárního investora Warrena Buffetta
Čtenářům kurzy.cz nabízíme zdarma možnost stažení investičního manuálu, ve kterém investoři naleznout praktický návod pro výběr těch nejatraktivnějších akcií.
Manuál je založen na jedinečném procesu, který s velkou pravděpodobností využívá přímo slavný investor Warren Buffett. Prezentace obsahuje 7 základních kritérií Buffettova výběru a zároveň konkrétní zdroje, kde potřebné informace naleznete.
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select