Kult centrálních bankéřů jako nová realita

Hedgeový manažer, zakladatel Elliott Management a miliardář Paul Singer na Sohn Conference v Tel Avivu promluvil o centrálních bankách a jejich roli v současné světové ekonomice. A nebral si servítky.

Singer uvedl, že po roce 2008 se ve vyspělém světě rozvinul doslova kult centrálních bankéřů. Rozpočty vyspělých států jsou podle něj v beznadějném stavu, pokud se do nich zahrnou dlouhodobé závazky a povinnosti.

Centrální banky nakoupily novými penězi (z programů kvantitativního uvolňování) politikům čas a také pomohly k nafouknutí cen akcií a dluhopisů. Případné další kolo stimulace ekonomiky by podle Singera bylo cestou do pekla. Před touto variantou ostatně Singer varuje dlouhodobě.

Problémem jsou již nyní nulové, někde dokonce záporné úrokové sazby. Centrální banky mají zkrátka do značné míry vystřílené náboje. "Někde musí být hranice opatření centrálních bank, za kterou by došlo k naprosté ztrátě důvěry v systém papírových měn, a to jak na straně investorů, tak spotřebitelů," napsal již dříve Singer v jednom z kvartálních dopisů investorům. "Za nadměrnou tvorbu peněz vlády v historii vždy platily vysokou cenu."

Nejen vlády, ale i centrální banky se tak podle Singera mají nyní modlit (pokud to již dávno nedělají), aby nepřišla nová vlna recese příliš brzy, tedy v době, než se podaří dostat měnovou politiku alespoň částečně "do normálu" a než začnou vyspělé ekonomiky robustněji růst.

V tomto smyslu stojí za zmínku kritika eurozóny. Jako měnová unie podle Singera selhala.

Na Sohn Conference mimo jiné připomněl, že by se investoři neměli dívat na zlato skrze prsty. "Zlato jsou jediné reálné peníze," uvedl. 5 % portfolia by proto měli investoři držet ve zlatě. Pozici v něm (skrze opce) má i jeho fond.

Evropské QE se míjí účinkem, jedno eso v rukávu ale ECB stále má