Česká ani polská centrální banka nastavení měnové politiky nezmění

Středoevropské devizové trhy měly v průběhu tohoto týdne jednoho vítěze, a tím byl maďarský forint. Ve výsledku si proti euru připsal zhruba tři čtvrtiny procenta. Profitoval z pokračující série příznivých ekonomických ukazatelů (překvapením byl zejména razantní pokles zářijové nezaměstnanosti) a ze snižování rizikové averze na globálních i regionálních finančních trzích. To se po parlamentních volbách v průběhu týdne projevilo i na polském zlotém. Ten však ve výsledku zhruba tři desetiny ztratil a neumazal nic ze ztrát, které utrpěl v předvolebním období. Volební očekávání se nakonec naplnila, dosud opoziční konzervativci získali v polském Sejmu většinu. Oproti dosavadní vládě se očekává méně vstřícná politika vůči Bruselu, i méně protržně orientovaná politika.

Příští týden se k projednání měnové politiky sejde bankovní rada ČNB. Zveřejněna bude nová inflační prognóza. Na svém posledním zasedání bankovní rada ČNB zhodnotila rizika své inflační prognózy jako protiinflační. Rizika podle ní stojí hlavně na straně nižších cen komodit, které se přelévají do cen energií v rámci regulovaných cen a do cen potravin. Tato rizika jsou pouze částečně vyvážená lepšími výsledky reálné ekonomiky. Navíc někteří členové bankovní rady se domnívají, že tyto proinflační tlaky nejsou tak významné. Bankovní rada ČNB tedy nebude nic měnit na své uvolněné měnové politice, která je tvořena technicky nulovou sazbou a jednostranným kurzovým závazkem na 27 CZK/EUR. Bankovní rada se navíc shodla, že konec intervenčního režimu nepřijde dříve než ve třetím čtvrtletí příštího roku.

Makroekonomické ukazatele nadcházejícího týdne by měly z pohledu české měny vyznít pozitivně. I když prostor pro posílení je vzhledem ke kurzovému závazku a zasedání bankovní rady minimální. Zatímco srpnová data z reálné ekonomiky zklamala, mimo jiné kvůli počasí či celozávodním dovoleným, září by mělo být opět ve znamení silných dat. Platit by to mělo pro maloobchodní tržby, které podporuje vysoká zaměstnanost i pomalu se prosazující zrychlování růstu mezd, i pro objemy průmyslové a stavební výroby. Dobrou náladu v průmyslu by hned z počátku týdne měl podpořit PMI index průmyslové aktivity, kde očekáváme stále velmi vysokých 55,1 bodu (po zářijových 55,5 bodu). Síla domácí poptávky by se měla i projevit i na příjmové straně státního rozpočtu. Zároveň ale bude s blížícím se koncem roku zrychlovat i tempo veřejných výdajů. Ve výsledku očekáváme letošní schodek státního rozpočtu ve výši 70 mld. CZK, když ke konci září jeho pasivum činilo 2,8 mld. CZK.

Autor: Jan Vejmělek