Vyměřovací základ a rozhodné období pro pojištění.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací  v souvislosti  s výkonem  zaměstnání, které zakládá   účast  na nemocenském  pojištění, s  výjimkou nezapočitatelných příjmů. Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují některé další příjmy  charakteru náhrady  mzdy, odměny za pracovní pohotovost, plnění věrnostní nebo stabilizační  povahy a některá plnění  poskytnutá  k  životnímu  jubileu.

      Pokud jde o mzdové  nároky zaměstnanců  vyplacené úřadem  práce podle zákona   o   ochraně   zaměstnanců   při   platební   neschopnosti zaměstnavatele a  o změně některých  zákonů, tak ty se rovněž považují  za příjmy zúčtované zaměstnavatelem  zaměstnanci, a to v  rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel nezúčtoval.

        Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné  na důchodové  pojištění a  příspěvek na  státní politiku zaměstnanosti je  částka, kterou si  určí, ne však  méně než 35  % příjmu  ze   samostatné  výdělečné  činnosti   po  odpočtu  výdajů vynaložených  na jeho  dosažení,  zajištění  a udržení.  Příjmy ze SVČ a  výdaje  vynaložené  na  jejich dosažení, zajištění a udržení se posuzují podle  zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyměřovací  základ OSVČ činí  nejméně   trojnásobek  částky,   do  níž  se započítává plně  část osobního vyměřovacího  základu pro stanovení výpočtového   základu   pro   vyměření   důchodu   z   důchodového pojištění (v letošním roce 21300,-Kč.

Právní úprava režimu OSVČ je poměrně kostrbatá a zároveň komplikovaná, tento text má proto pouze orientační povahu.

     Vyměřovacím  základem  osoby  dobrovolně  účastné důchodového pojištění pro stanovení výše  pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně  však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1.  lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí, letos tedy 7100,- Kč.