Fed hlavní úr. sazby nezměnil, komentář bez větších změn a překvapení potvrzuje vyčkávání

USA: Rozhodnutí Fedu monetární politiky - Federal Funds Rate (cíl):

Skutečnost: 0 - 0,25%

Očekávání: 0 0,25%

Předchozí: 0 0,25%

Rozbor:

Komentář k rozhodnutí:Fed v klíčovém komentáři k rozhodnutí příliš nepřekvapil a neučinil mnoho změn vůči tiskové zprávě k předchozímu rozhodnutí monetární politiky z 29. dubna. Jedinou citelnější změnu představuje aktuální hodnocení ek. vývoje v úvodním odstavci. Centrální banka o něco lépe komentuje vývoj ekonomiky, trhu práce, spotřeby domácností i trhu domů a svým způsobem i investic a exportu.

Čtvrtletní ek. projekce: Ek. projekce ve srovnání s březnovým očekáváním vykazují významnější změnu v případě vzhledem ke slabému prvnímu pololetí pochopitelné redukce růstu HDP pro tento rok na 1,9% z 2,5% z březnové projekce, v dalších letech ale Fed čeká zrychlení růstu na 2,0-2,5% ve shodě s březnovým očekáváním. Výhled inflace a zvyšování úr. sazeb tento rok nepřináší větší změnu, bankéři čekají během příštích 2 let návrat inflace k cíli 2,0%. Považují za optimální zahájit zvyšování hlavní úr. sazby již letos (15 hlasů, pouze 2 preferují zahájení v roce 2016), s tím, že by úr. sazba měla letos dosáhnout výše 0 - 1,75% podobně jako v březnu. Pro trhy možná nejzajímavějším rozdílem vůči březnu je nižší očekávání zvyšování úr. sazeb v příštích letech.

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Přes vylepšení hodnocení ek. vývoje je důvodem odkladu zvyšování hlavní úr. sazby hlavně momentálně slabší ek. výkonnost datující celé první pololetí. Zůstává ale otázkou, nakolik Fed vzhledem ke slabším ek. datům skutečně ustoupil z jestřábí rétoriky plánů zvyšování úr. sazeb. Komentáře stále celkově potvrzují přes vyčkávání na nejvhodnější okamžik startu zvyšování úr. sazeb spíše jestřábí Fed, tedy tendenci k vyšším úr. sazbám.

Vedle momentální ek. slabosti je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním úroků taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Na druhou stranu stále platí, že Fed pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed dlouhodobě hodlá úr. sazby zvyšovat zejména kvůli dlouhodobým nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i dlouhodobě příznivý vývoj, resp. solidní růst ekonomiky a trhu práce s tím že v posledních čtvrtletích zrychluje zatím stále mírný růst mezd, navíc některé informace zůstávají přes současnou slabost solidní (např. růst aktivity služeb, spotřebitelský sentiment). V tomto směru leccos naznačila svým vystoupením na téma Výhled ekonomiky (22. května) i šéfka Fedu Yellenová. Momentální ek. slabost je podle ní značně způsobena dočasnými faktory (chladné počasí, pracovní spory v přístavech na západním pobřeží, statistický výkyv). Proto čeká posílení ek. dat. Potvrdila taky, tento rok, přinejmenším povzbudivé signály vzestupu mezd i jako možný ukazatel silnějšího růstu mezd v budoucnu. Monetární politika pak podle ní kvůli velkým zpožděním jejích dopadů na ekonomiku musí být aplikována s předstihem. Odklad jejího zpřísnění do doby naplnění cílů zaměstnanosti a inflace by totiž riskovalo přehřátí ekonomiky. Proto s předpokladem sílící ekonomiky by někdy během tohoto roku bylo vhodné zahájení normalizace monetární politiky a zvýšení hlavní úr. sazby. Poté, očekává Yellenová, by tempo normalizace pravděpodobně bylo pozvolné.

Ještě více než v minulosti tak platí, že další vývoj úr. sazeb rozhodnou aktuální ek. data. Momentální slabost ek. aktivity by nicméně měla být dočasná vzhledem k odstávkám fungování v přístavech na západním pobřeží a s tím, jak se časem projeví vyšší výdaje firem a domácností kvůli poklesu cen ropy, trvajícímu optimismus firem, který se projevuje zvyšováním zaměstnanosti. V klíčovém posouzení konfliktu makroekonomických cílů, kdy nízká inflace volá po nízké a expandující trh práce s rašícím růstem mezd po vyšší hlavní úr. sazbě se zdá, že trh práce má momentálně větší váhu. To naznačuje spíše dřívější zvyšování hlavní úr. sazby.

Fed dle většiny členů FOMC zamýšlí zvýšení hlavní úr. sazby letos, na konci roku by dle Fedu měla být ve výši 0-1,75 %. Při pravděpodobnějším scénáři normalizace inflace k 2,0 % a udržení solidního růstu ekonomiky a trhu práce lze předpokládat zahájení jejího zvyšování ve druhém pololetí, pravděpodobně od září.

Dopad událost na finanční trhy: určité snížení optima růstu úr. sazeb je nepříznivou informací pro dolar a naopak lepší pro akcie, zlato a dluhopisy. Dlouhodobá tendence k vyšším úr. sazbám ale je příznivá pro dolar, nepříznivá pro zlato a dluhopisy. Čím pomalejší cesta k vyšším úrokům, tím lépe pro akciový trh. Dolar po zprávě citelně slábne k euru i jenu, naopak sílí zlato, ropa i burzovní index S&P 500, naopak burzovní index DAX slábne.