EU v bodě zvratu. Podceňování Evropy u konce?

Trhy jsou divoká zvířata – a to, že se dokážou chovat iracionálně je jasné i pouze občasnému pozorovateli. Další důkaz tohoto tvrzení nám poslední dva týdny předkládal eurodolarový trh.

Euro proti dolaru ztratilo od konce února přes 6%, což je tempo vpravdě dramatické. Vzhledem k obvyklé volatilitě měnový trhů by člověk očekával významnou změnu ve fundamentech (v neprospěch eura) či v očekáváních, ovšem právě opak je skutečností.

To, že americká centrální banka letos sazby nejspíš zvýší a že ECB začne s odkupem dluhopisů, je zřejmé několik měsíců a propad v posledních 2 týdnech zcela určitě nevysvětlí. FED akcentoval vnější (proti-inflační) prostředí jako důležitý faktor rozhodování; data z trhu práce za únor (288 tis.) nijak nevybočovala z dynamiky posledních 6 měsíců (průměr 285 tis./měs.) a ani ECB na svém posledním zasedání neřekla nic zásadního (spodní výnosová mez na úrovni depozitní sazby není vzhledem k objemu dluhopisů, kterých se dotkne, nic relevantního pro měnový trh). Navíc data z Evropy byla dobrá až velmi dobrá: maloobchodní tržby rostou nejrychleji od roku 2005 (v Německu dokonce od vstupu do Eurozóny), důvěra domácností je nejvýše od roku 2007, PMI indexy se v únoru poprvé za rok dostaly nad 50 u všech velkých ekonomik atd. Ano, možná je to jenom efekt ropy, možná je však ropa právě potřebný spouštěč oživení.

Ačkoliv se slabé euro překvapivě v průmyslové produkci ani v objednávkách prozatím moc neprojevilo, lze čekat, že se tak nakonec stane; nejvyšší příspěvek vlády k růstu HDP ve 4. čtvrtletí za poslední 4 roky zase ukazuje, že fiskální restrikce je u konce, což je (jak ukazuje nedávná česká zkušenost) pro domácnosti přímo i nepřímo pozitivní. To vše na pozadí historicky nejvyššího přebytku běžného účtu Eurozóny (2,5% HDP v roce 2014).

Co se tedy dělo? Nic zvláštního, to se jen měnový trh trochu zasekl v módu “Evropa špatná a kvantitativní uvolňování, Amerika super a zvýšení sazeb”. To byl bezpochyby aktuální příběh minulého roku, teď by však trh měl vzít na vědomí skutečnost, že momentální růstová dynamika USA a EMU není tolik odlišná, a že kurz pravděpodobně povede k „nakopnutí“ evropského průmyslu, což dále uzavře růstové nůžky. A také ke zvýšené opatrnosti a „trpělivosti“ FEDu. Nevím, kdy přijde a co spustí obrat v eurodolarovém trendu a vím, že trhy můžou zůstat iracionální dlouho, jsem však přesvědčen, že dřív nebo později se náhled evropského akciového trhu a trhu měnového uvede v soulad. A výsledkem bude podstatně silnější euro.